Pavel Švec: Martin Pulpit - přínos pro svitavský oddíl. A jak dál...

Necelý týden po oznámení odchodu Martina Pulpita si dovolím provést první analýzu přínosu tohoto trenéra pro náš oddíl. V úvodu bych rád zdůraznil, že se jedná o můj osobní pohled a názor na jeho působení ve Svitavách.

Přínos je obrovský a v několika bodech bych tento můj dojem rád rozvedl.
1. Angažováním Martina Pulpita (velká zásluha Petra Urbánka) získaly Svitavy důležité know how a tím se zařadily mezi již zaběhnutá divizní družstva. Snadněji jsme se přenesli přes nováčkovskou fázi „hledání se“ v této soutěži. Dokonce si dovolím tvrdit, že bez Martina Pulpita bychom byli v samotném suterénu tabulky, podobně jako oddíl Holic (ukazuje se, že pouhé nadšení z postupu do divize nestačí a že je tato soutěž na mnohem vyšší úrovni než krajský přebor).

2. Martin Pulpit svoji zkušeností a náročností strhnul ve Svitavách jistou vlnu nadšení, ze které čerpá mužstvo dodnes. Měl výrazný vliv na budování týmu a přestupovou strategii. Kdo by dnes bez jeho podmětů znal Františka Ptáčka, Martina Kasálka, Ivana Filipa či Miroslava Kováře…?

3. Zavedl vysokou úroveň tréninkového procesu a systému taktické přípravy mužstva na utkání. Pro mě osobně, trenéra s trenérskou licencí B, byl tento bod nejdůležitější. Měl jsem možnost v praxi vidět vedení tréninkové jednotky, které vycházelo z výborné připravenosti a bylo podpořeno Martinovým entuziasmem. Předzápasový rozbor, příprava a vedení mistrovských zápasů byly přímo ukázkové. Tuto praxi nenahradí žádná teoretická příručka, či materiály vycházející na různých tréninkových serverech. Pro mě to byla "sportovní tréninková stáž" u špičkového trenéra.

Musím se však vyjádřit i k několika negativním jevům, které v rámci působení trenéra Puplita nelze nezmínit.
1. O jeho vulgárním projevu a urážkách při jednání s hráči se vědělo, ovšem realita lehce předčila očekávání. Tento fakt částečně degradoval ostatní pozitiva a byl nejslabší trenérskou stránkou, kterou se Pulpit ve Svitavách prezentoval. Některé urážky hráčů Kováře, Urbana, Ehrenbergera, Beleje…byly za hranou a určitě výkonnosti mužstva neprospěly.

2. Ze strany Martina Pulpita jsem též očekával větší iniciativu a podněty v budování celkové tréninkové koncepce oddílu (asi to vedení oddílu nepožadovalo). Během svého působení dobře poznal chod oddílu přes elévy, žáky a dorost. Věřím, že všichni trenéři by uvítali jeho náměty v oblasti zkvalitnění tréninků a celkové organizace tréninkového procesu. Nyní je tato oblast rozškatulkována a aktivity leží na jednotlivých trenérech. Tento rybník tedy musí rozhýbat pověření vedoucí trenéři – Václav Brůna, Radan Kroulík, Martin Andrle a Anton Mišovec.

Martinem Pulpitem končí jedna historická etapa, kterou klub nezažil od svého založení. Vize oddílu však zůstává a je nutné udělat vše pro udržení nastavené koncepce. Široká fotbalová veřejnost očekává rychlé výsledky, ale musíme si uvědomit, že vycházející hráči z mládežnických kolektivů zvednou fotbalovou úroveň v delším časovém horizontu (3-5 let). Musíme vsadit na úzkou spolupráci s okolními oddíly a vytvořit atmosféru zdravého patriotismu; hrdě reprezentovat celý svitavský region. V české fotbalové praxi tento systém již funguje v oddílech Táborsko a Hořovicko. Do další práce přeji všem svým kolegům hodně sil a pevné nervy.

Pavel Švec
trenér „B“ týmu TJ Svitavy