Rozhodčí Bleša se vrátil do Poličky. Na hřiště, kde se podruhé narodil

Úžasné příběhy někdy píše regionální fotbal. Svědky jednoho z nich byli diváci, kteří navštívili mistrovské utkání krajské I. A třídy mezi Poličkou a Svitavami B. V roli hlavního rozhodčího ho odřídil Oldřich Bleša.

Zkušený sudí z Chrudimi se tak poprvé vrátil na místo, kde mu před necelými dvěma lety osud pomalu odtikával poslední minuty života.

Ze středového kruhu do středového kruhu

Psala se sobota 12. září 2020, když skončil zápas mezi Poličkou a Zámrskem. Domácí se radovali z výhry 2:1, hosté kousali porážku. Řeklo by se nic mimořádného.

Jenom do té chvíle, než se bezprostředně po ukončení utkání bezvládně sesunul k zemi rozhodčí Oldřich Bleša.

V tu chvíli končí myšlenky na fotbal a začíná boj o život.

Jen zásluhou pohotové reakce přítomných a především brankáře poličského týmu Ondřeje Slaného, civilním povoláním profesionálního hasiče, se díky okamžitě zahájené resuscitaci podařilo zabránit nejhoršímu a udržet základní životní funkce do příjezdu záchranky a následného odvozu do nemocnice.

Tam se díky péči lékařů nakonec dostal zpátky z „druhého břehu“, ale že by si ještě někdy oblékl rozhodcovský dres, vzal píšťalku a praporek a vrátil se na trávníky, to si asi nemyslel ani on sám, ani jeho kolegové a kamarádi.

A teď střih.

Je neděle 22. května 2022, na stadionu v Poličce začíná zmiňované okresní derby se Svitavami a ve středu hřiště s píšťalkou v ústech stojí Oldřich Bleša.

Dvacet měsíců poté, co na stejném místě sváděl svůj nejtěžší zápas.

Svému zachránci Ondřeji Slanému poděkoval při nástupu mužstev k utkání.

Ve středovém kruhu.

Symbolicky tam, kde se tenkrát podruhé narodil.

Žádné úlevy, do zápasu musí naplno

„Jsme hrozně rádi, že tě tady zase vidíme,“ říkali mu poličští fotbalisté na přivítanou. „A já jsem jsme hrozně rád, že tu zase mohu být s vámi,“ odpovídal Bleša.

Nebyl to pro něho první zápas po návratu mezi rozhodčí, ale v Poličce to pro něho mělo zvláštní příchuť.

Jeho fotbalové srdíčko hlídá „budík“, ale jinak na něm není znát, čím si prošel.

Ani nemůže, hráči mu nic neodpustí, zrovna v tomto duelu si nedarovali od první minuty ani metr a rozhodčí měl plnou píšťalku práce.

Ale poradil si s nadhledem.

Čtyřiašedesátiletý arbitr si váží svého „druhého života“.