Áčko vstoupilo do zápasu proti Žamberku jako uragán a ve 3. minutě vedlo 2:0, nakonec jsme se ale strachovali o výsledek...

TJ Svitavy – 1.FC Žamberk 5:3 (4:2)

Úvod, to byl fotbalový sen pro domácí. Za tři minuty 2:0! Nejprve se sám před gólmana dostal Válek a přesně zakončil, vzápětí se na malém vápně z otočky prosadil Ptáček. Zdálo se, že Svitavy budou utkání kontrolovat, náskok je však příliš ukolébal, polevily a Hrubý bleskově vyrovnal, když dvakrát využil nedůrazného počínání obrany. Hostů bylo rázem plné hřiště, ale elán jim vzal po Veselského průniku Ovad a poté i Válek, který se opět prosadil sám před brankářem – 4:2. A to nebyla odehrána ani celá půlhodina. Hned po pauze ovšem trestal další zaváhání svitavské defenzivy Breda a celý neurovnaný druhý poločas se nesl ve znamení rostoucích obav domácích o výhru. Ty skončily až po pátém gólu v 90. minutě, ten si hosté dali sami, ale nervy to pro diváky byly v některých chvílích pořádné.

Oldřich Palla, vedoucí družstva TJ Svitavy: Světelná tabule na Svitavském stadionu září krátce po 17. hodině do dálky: čas 2:23 a skóre 2:0. Dva rychlé útoky a přesné zakončení, co více si přát. O pár minut později na stejném místě svítí 2:2. Naši hráči si opět vybrali svých dvacet minut nepozorností a chyb a pomohli Žamberku vyrovnat hru i skóre. Naštěstí je tato rána probrala, opět začali hrát, znovu dvakrát skórovali a do kabin se šlo za stavu 4:2. Do druhého poločasu jsme nastoupili v poklidu, s cílem držet příznivý výsledek. Ale hned přišla další hrubka v defenzivě, hosté snížili na rozdíl jediného gólu, na nás padla nervozita a báli jsme se o výsledek, protože jsme nedokázali nic vymyslet proti stále se lepšícímu Žamberku. Strach nás opustil až v poslední minutě, kdy si hosté po centru do vápna dali vlastní gól. Konec tedy dobrý, ale musíme si uvědomit, že s takovými dírami v obraně bychom příště v Pardubicích mohli dostat pěknou „nakládačku".

Tomáš Koukol, vedoucí družstva 1. FC Žamberk: Co říci k zápasu? Těžko se hodnotí, protože průběh byl bláznivý a plný zvratů. Před zápasem jsme si řekli v kabině určité věci, kterých se chceme vyvarovat. Bohužel to vzalo rychle za své, než jsme se na hřišti rozkoukali, tak jsme po dvou minutách prohrávali 0:2. Domácí se vývojem nechali zřejmě ukolébat, iniciativu jsme převzali my a rychle jsme srovnali. Poté jsme ale vyrobili několik chyb v defenzivě a Svitavy odskočily na 4:2. V kabině jsme si řekli, že už nemáme co ztratit a hned po přestávce jsme snížili na rozdíl jedné branky. Náš tým byl aktivnější a domácí jsme do žádných šancí nepouštěli. V závěru jsme hru otevřeli a v nastavení přišlo rozuzlení zajímavého utkání. Naše obrana udělal několik školáckých chyb, ale většinu zápasu jsme byli vyrovnaným soupeřem, hlavně ve druhé půli, kdy se naši hráči vydali na hranici svých možností. Za to jim patří uznání. Bohužel se zápas nevyvedl některým rozhodčím. V první půli měl být vyloučen obránce domácích po faulu na samostatně unikajícího Hrubého a tři minuty před koncem měla být odpískána do očí bijící jasná penalta v náš prospěch. Každý chápe, že rozhodčí jsou ovlivněni složitostí utkání, stejně tak jako momentální chvilkovou indispozicí či alkoholovým opojením. Ale jsou věci, nad kterými opravdu zůstává rozum stát. Více bych to neřešil. My se musíme poučit z vlastních chyb a vyvarovat se jich. Jedeme dál, mužstvo vnitřní sílu má a budeme bojovat až do konce. Nikdo nic nebalí, rveme se o to víc. Soupeři gratuluji k vítězství, i když by zápasu slušela remíza a penaltový rozstřel.

VIDEO - sestřih branek