Ptáček svoje bývalé spoluhráče nešetřil a nastřílel nám 4 branky

Jedním z taháků uplynulého kola v nejvyšší krajské soutěži mužů byl střet dvou tradičních rivalů ze Svitav a Lanškrouna. Místo očekávané tuhé bitvy se proměnil v jednoznačný koncert hostů dirigovaný neudržitelným Františkem Ptáčkem. Domácí v úplném závěru kosmeticky upravili skóre do přijatelnější podoby, nutno však jedním dechem dodat to, že to z jejich pohledu mohlo dopadnout ještě daleko hůře, neboť především první poločas vypadal v jejich podání přímo děsivě.

TJ Svitavy – FO Lanškroun 3:6 (1:3)

Oldřich Palla, vedoucí mužstva TJ Svitavy: Před nedávnem jsem napsal, že svitavský fotbal končí ve chvíli, kdy nastoupíme v Chocni. Ukázalo se, že něco podobného platí, i když na nás vyrukuje František Ptáček. Ale nebylo to jenom o něm. Celý hostující tým byl osmdesát minut lepší, pohyblivější, přesnější a dokázal využít Ptáčkova střeleckého potenciálu. My mohli dostat pět šest branek klidně do poločasu. Jen když se podíváme, jak jsme ho bránili při prvních dvou gólech ze standardních situací, kdy naši hráči od něho spíše ustoupí, než aby ho důrazněji atakovali, tak je to potom těžké. Některé situace jsme se místo jednoduchosti snažit řešit fotbalově, ale z toho často vyplynuly ztráty míče, navíc hosté získávali většinu odražených balonů a chodili z toho do protiútoků a do zakončení. My jsme zápas vůbec nezvládli. Snad jediné pozitivum bylo, že v závěru naši hru oživili mladíci Palatka s Dürrem a i díky nim mohl Svoboda porážku alespoň korigovat.

Pavel Hrabáček, trenér FO Lanškroun: Jeli jsme do Svitav s pokorou, i proto, že jsme při absenci potrestaného stopera Krejsara museli přeskupit složení obranné řady. Až na penaltu a úplný závěr zápasu, kdy jsme za rozhodnutého stavu trochu ztratili koncentraci, jsme ale v defenzivě pracovali po celý zápas dobře. Dokázali jsme hrozit z rychlých brejkových akcí, kdy si soupeř občas vypomohl faulem a jeden z nich jsme potrestali po standardní situaci a Ptáčkově přesné hlavičce. I Svitavy však podnikly několik zajímavých útoků po křídlech, z jednoho z nich přišel pokutový kop a vyrovnání. V té době jsme ovšem mohli klidně vést o dvě branky. Po gólu na 2:1 opět po standardce jsme si v obraně počínali už pozorněji a soupeře do šancí nepouštěli. Sami jsme si je naopak vytvářeli, po pěkné kombinaci zakončené Pecháčkem zvýšili na 3:1 a naše vedení bylo po 45 minutách zcela zasloužené. Očekávaný svitavský nápor po změně stran jsme dokázali eliminovat, využívali jsme i nadále rychlé protiútoky a postupně z nich navyšovali náskok. Závěr byl poznamenán naší nesoustředěností za jednoznačného skóre, takže jsme domácím dovolili korekci výsledku. S touto výjimkou jsme jinak odehráli velmi povedené utkání, byli jsme aktivní, rozhodně nebezpečnější ve finální fázi než soupeř a tříbodový zisk ze Svitav jsme si zasloužili.