Nepovedený duel ve Skutči musíme pustit z hlavy, v neděli nás čeká bitva o titul s Letohradem!

Ilustrační foto: Martin Alexa
 

/KRAJSKÝ PŘEBOR/ Zpráva o porážce Svitav ve Skutči šokovala v neděli večer každého, koho zajímá dění v regionální kopané. Dosavadní lídr tabulky odevzdal všechny body zachraňujícímu se soupeři a s tím tedy nepočítal naprosto nikdo. Možná nejméně Letohrad, který před nedělním utkáním roku (15. června, 17.00) přišel proti předpokladům k výhodnější výchozí pozici, neboť mu k titulu a postupu bude stačit remíza.

Když Svitavy na jaře zvládly těžké venkovní duely v Přelouči, Heřmanově Městci nebo Holicích, libovali si jejich fanoušci, jakou psychickou odolností se jejich tým pyšní. Ve Skutči však nečekaně přišel náraz do zdi, když se to nejméně čekalo. „Těžko hledám odpověď na otázku, co se s námi dělo. Neumím si dost dobře vysvětlit, co se stalo,“ kroutil hlavou vedoucí mužstva Oldřich Palla.

„Nemyslím si, že by to snad bylo podceněním, trenér důrazně apeloval na hráče, že musí makat, nic nevypustit, jít do zápasu naplno. Jenže jsme se od počátku dopouštěli neuvěřitelného množství nepřesností, nebyli jsme schopni si přihrát, jedna špatná nahrávka stíhala druhou. Krom jediné gólově zakončené akce nám jinak nevyšlo snad vůbec nic,“ poznamenal svitavský vedoucí.

Hostům nesedl hned začátek, která předznamenal budoucí potíže. „Nejprve zakončil Horáček do břevna, to jsme si řekli - dobře, to nás snad probudí. Následovala další chyba v rozehrávce a Talácko těsně minul naši branku. Ani tenhle budíček nepomohl, takže potom už přišel trest,“ povzdechl si Palla. A byl hned dvojitý, nejprve s přehledem zakončil Solnička, chvíli nato se trefil Talácko.

Jen v závěru poločasu se zdálo, že Svitavští konečně nacházejí ztracenou půdu nohama, to když po Zoicasově křídelním průniku a zpětné přihrávce zakončil přesně Králíček. Kdo by v tu chvíli řekl, že to od nich je střelecky všechno… „V kabině byly samozřejmě pořádné kapky, věřili jsme, že po změně stran zápas otočíme, ale kdepak, pokračovali jsme ve svém herním trápení,“ litoval Palla.

„Domácí postupně samozřejmě začali zdržovat, polehávali, jak jen to šlo, na konci ještě přišlo oboustranné vyloučení, které sice nic neřešilo, ale utekl další čas. Ovšem na to se nemůžeme vymlouvat, problém byl na naší straně ve výkonu, jaký jsme předvedli. Kromě jedné střely do tyče jsme nevyprodukovali jediný vážnější pokus, který by mohl vést alespoň k vyrovnání,“ uznal vedoucí týmu.

„Zarážející je, že ačkoli měl být teoreticky pod větším tlakem soupeř, který bojuje o holý život v krajském přeboru, tak pravý opak byl pravdou. Byli to domácí, kdo působil svěžejším, čipernějším dojmem, byli pohyblivější, my jsme vypadali, jako když na nás leží těžká deka. Vždyť domácí brankář skoro neměl pořádný zákrok. Nikomu se nedařilo, nenašel se nikdo, kdo by to zvedl. Těžko to přitom pochopit, když jsme v minulých týdnech venkovní zápasy dokázali zvládnout,“ poukazuje Oldřich Palla, že svitavský výpadek přišel v nejméně očekávanou chvíli.

„Musíme věřit, že se z tohoto úderu během týdne vzpamatujeme, spraví se to a psychika se zase zvedne. Měli jsme na svojí straně výhodu, že by nám stačila i remíza, teď je na straně Letohradu. Pro nás platí, že nic než vítězství nám na první místo nepomůže, je otázka, jestli to nakonec není svým způsobem dobře. To ukáže až samotný zápas,“ vyhlíží Palla nedělní duel pravdy proti Letohradu.