Zvládneme to hráčsky i ekonomicky? Vyhodnotili jsme, že ano, řekl předseda Pavel Čížek

/VLÁDCI FOTBALU/ Ideálnější scénář snad ani nešlo namalovat. Svitavský fotbal zažil ročník snů, s jakým možná nepočítali ani největší optimisté v řadách tamních fanoušků. Všechno korunoval postup mužů do čtvrté ligy, na všech frontách uspěli také mládežníci. „Za dobu mého působení v klubu to byla nejúspěšnější sezona,“ konstatoval předseda Pavel Čížek. Teď však nastává neméně těžký úkol – jak dobyté pozice udržet.

Stejně jako řada klubů napříč zemí řešili ve Svitavách otázku, zda postup z kraje vzít, nebo ne. Na rozdíl od řady jiných případů rozhodl kladně, rozhodující slovo měl předseda PAVEL ČÍŽEK (59), který dal spolu s kolegy v klubovém vedení postupu zelenou. Nebylo to ale rozhodnutí „ze dne na den“.

Vzhledem k tomu, že od nového ročníku mají Svitavy všechny věkové kategorie od žactva po muže v republikových soutěžích, je jasné, že se staly jasným lídrem regionálního fotbalu. A jejich šéfovi, který stojí v čele svitavského fotbalu více než čtvrtstoletí, patří po právu druhé místo v žebříčku TOP 5 nejvlivnějších fotbalových person, které vybírala redakce Deníku a sestavila unikátní pořadí Vládců fotbalu. Více čtěte v následujícím rozhovoru.

Podle vašich slov jste měli v uplynulém ročníku tři cíle a všechny se vám podařilo splnit. Jaké to byly?
V první řadě děláme kvalitní práci s mládeží, naší prioritou proto bylo udržení sportovního střediska, nyní fotbalové akademie, což se povedlo. Jaro bylo od našich žákovských družstev exkluzivní. Myslím ale, že není úplně optimální, aby čtyři žákovské ročníky byly závislé jen na výsledku kategorie U15. To je ale záležitost FAČR, aby zvážila, co je pro český fotbal a výchovu mládeže optimální. Podle mého názoru to ideální není.

Vaše zastoupení na republikové úrovni rozšířili i dorostenci…
Ano, dalším stěžejním cílem, který na to navazoval, byl postup dorostu do vyšší soutěže. V rozhodujícím zápase se to v onu památnou neděli také povedlo, a to shodou okolností také proti Letohradu. Moc si toho cením, a to především proto, že kluci otočili zápas ze stavu 0:3, což zatřese s mnoha dospělými mančafty. Věřím, že se jim bude dařit i ve třetí lize, která je pro nás důležitá i s ohledem na získání vyššího statusu akademie.

Všechno korunoval postup mužů a návrat do čtvrté ligy po řadě let…
To byl bonbónek. Prvenství v krajském přeboru a poslední zápas s Letohradem byl oslavou fotbalu, kdy dva soupeři hráli přímý zápas o postup a náš tým musel vyhrát, aby šel nahoru. Navíc oba celky měly zájem o postup do čtvrté ligy, tím to bylo zajímavější a bylo to vidět i na divácké návštěvě. Myslím, že to byl pěkný sportovní zážitek pro všechny přítomné. Pevně doufám, že i v novém ročníku budou fanoušci chodit.

V podobné pozici jste byli loni, kdy jste v Horních Ředicích také bojovali o přeborový primát. Tehdy neúspěšně, takže otázku, jestli postoupit, nebo ne, jste řešit nemuseli. Co se od té doby změnilo?
Před rokem bychom měli složitou situaci, asi jsme o tom tehdy začali uvažovat pozdě. Teď to bylo jinak, věděli jsme, že to musíme řešit dříve, od momentu, kdy uvidíme, že máme výsledky a reálnou možnost bojovat o první místo. Zhruba od března jsme uvažovali, zda bychom to zvládli hráčsky i ekonomicky. Což jsme v konečné fázi vyhodnotili tak, že ano, tak to bylo postaveno i hráčům. Cítili jsme, že hráči mají sílu a ochotu vyšší soutěž hrát, potom to samozřejmě bylo o ekonomické situaci klubu. Na začátku sezony přišel nový trenér a začal budovat tým, řekli jsme si nějaké věci, jak bychom posílili stávající kádr, což se i díky spolupráci s okolními kluby povedlo. Všechno do sebe zkrátka zapadlo.

Nový kouč Roman Pražák přivedl Svitavy do čtvrté ligy během prvního roku svého působení v klubu. Proč jste ukázali zrovna na něho, když jste hledali nástupce Radovana Kroulíka?
Hledali jsme typy trenérů, kteří by se nám hodili do koncepce, kdy kouč áčka nemá být solitér, ale má být provázán i s rezervou, dorostem a případně ostatními kategoriemi. Při vyhodnocení lidí, kteří byli na našem seznamu a byli volní, padla naše volba právě na něj. A udělali jsme dobře.

Mimochodem téma trenéři. Vzhledem k tomu, kolik máte týmů a na jaké úrovni, jich potřebujete značný počet. Daří se vám je získávat, udržet a hledat další zajímavá trenérská jména?
Je to hodně složité. Každý ví, že to u menších dětí začíná u rodičů, za což jim náleží velký dík, ale i tam je potřeba mít lidi, kteří mají kvalifikaci. Průběžně oslovujeme jak rodiče, tak bývalé hráče, z těchto řad se to nejvíce rekrutuje. Relativně jsme do dalšího ročníku připraveni tak, že máme trenérsky adekvátně pokryté všechny kategorie. Že se ne vždy trenéři napříč kategoriemi dokážou názorově shodnout, to je fakt, ale to je naše práce jako výboru, abychom jim cíle jasně nastavili. Dokážu si představit, že by jich bylo i více, budeme je oslovovat i nadále, třeba i s výhledem do vzdálenější budoucnosti. Pokud to někdo chce dělat pořádně, musí tomu věnovat hodně času.

Každý ví, že čtvrtá liga je ekonomicky mnohem náročnější než krajský přebor. S tím musíte počítat, ale dovolím si předpokládat, že Svitavy nebudou klubem postaveným v první řadě na velkých penězích, že…
Tohle je cesta do hrobu. Když sleduji kluby, které financují svoje mužstva nesmyslným způsobem jen proto, aby byl viditelný jenom mužský fotbal, tak to určitě není dobrý směr, kterým se nebudeme v žádném případě vydávat. Proto věnujeme pozornost výchově mládeže a jsem přesvědčen, že se to zúročí. Jestliže budou dorostenci hrát kvalitnější ligovou soutěž, tak by měli být automaticky schopni naskakovat plynuleji a ve vyšším počtu mezi muže. Určitě nechci být závislý na jednom partnerovi, který by nám dal miliony. Že bychom potřebovali hlavního partnera, to je zřejmé, ale důležitý je pro nás každý, kdo nám jakkoli přispěje.

Regionální spolupráce, další klíčová věc, která s sebou ovšem občas přináší určitá nedorozumění mezi vámi a menšími kluby. Jak byste chtěli nastavit vzájemnou kooperaci tak, aby byla všem prospěšná?
Asi jste to řekl správně – my chceme nedorozumění odbourat. Chápu, že plno věcí v minulosti nebylo od nás úplně v pořádku, ne vždy jsme ideálně jednali s kluby z nižších soutěží, ale uvědomili jsme si, že je potřeba komunikovat otevřeně, napřímo, podle toho, jakým způsobem byla nastavená pravidla jednání. Týká se to mládeže i dospělých. Věřím, že se nám to v poslední době daří. Z naší strany musí být pochopení okolním klubům, na druhé straně bychom rádi, aby i ony pochopily, že se snažíme dělat fotbal na vyšší úrovni a vycházely nám pokud možno vstříc. Pokud tady máme kvalitní základnu soutěží i trenérů, tak se to klubům vyplatí. My nejsme ti, kdo by chtěl jen vykrádat okolí. I za námi chodí větší kluby, vytahují si lepší hráče a my je na základě smluvního vztahu pouštíme. To samé bychom chtěli mít s kluby z regionu. Věřím, že nastavení, jaké teď máme, bude ku prospěchu regionálního fotbalu, v tomto směru děkuji i okresnímu svazu za koordinaci a prolamování některých ledů. Že máme někdy názory různé a každý budeme hájit to svoje, to respektuji, nepojedeme na krev, abychom si kluby znepřátelili. Když se nad tím ale zamyslíme, tak do budoucna se může stát, že nám tady vyplyne to, co se děje v celé republice. Existuje Zlínsko, Táborsko, Orlicko a další, takže je klidně možné, že nastane situace, kdy se budeme muset všichni zamyslet, co více udělat pro fotbal v regionu.

Výrazně jste i v souvislosti se zápasem proti Letohradu zapracovali na komunikaci s fanoušky, mimo jiné prostřednictvím sociálních sítí…
Jsem moc rád za všechny naše fanoušky, děkuji jim moc za podporu v uplynulé sezoně. Vím, že práce s diváky není občas snadná, což vidíme často i v lize. Budeme pracovat na tom, aby nám z hlediště vymizely vulgarismy a hrubé nadávky. Věřím, že zapojení fanoušků více do srdce klubu nese svoje ovoce, což ukázal zápas proti Letohradu a kampaň na sociálních sítích, která celou atmosféru rozhýbala. Když chce někdo klubu pomoci, je potřeba mu dát šanci, což se vyplatilo. V této komunikaci s veřejností budeme chtít nadále zdárně pokračovat.

Fotbalová asociace České republiky má od května nové vedení. Co byste si vy jako předseda největšího klubu okresu od něj představoval?
Podstatou podle mě je poslouchat názory z nižších úrovní, nevidět jenom dimenzi profesionálního fotbalu. Plno věcí, na které jsme upozorňovali třeba ohledně mládežnických soutěží, se nesetkávalo s úspěchem a reakcemi. Byl bych rád, kdy se tohle vnímání změnilo, aby bylo slyšet mínění z nižších pater. Tím bychom se myslím posunuli o dost dál. Jestli si někdo myslí, že si fotbalisty vychováme tím, že s nimi budeme od přípravky pracovat v ligových klubech, tak to není pravda. Vždyť i většina současných reprezentantů vzešla z regionálních klubů a FAČR si musí uvědomit, že potřebují podporu a pozornost. Bez toho to nepůjde. Jestli se tohle hodí za hlavu, tak se náš fotbal dál nedostane. Bylo to nakonec vidět na posledních zápasech reprezentace a jednadvacítky. To byl svým způsobem doběh těch negativních věcí, o nichž jsem hovořil.

Vaše přání na prahu nové sezony svitavského fotbalu?
Zůstat v soutěžích, které jsme si vybojovali. Takže hrát nadále čtvrtou ligu mužů, třetí ligu dorostu a druhou ligu žáků.