Jaké jsou vaše hlavní dojmy, které si z jarní části divize odnášíte, co se předvedených výkonů a dosažených výsledků vašeho mužská týká?„V zimě jsem mluvil o změně v rozestavení, stylu hry a podle mě jsme to dokázali dostat z tréninku na hřiště. Doplnili jsme mužstvo na těch postech, kde jsme to potřebovali a už výkony v zimní přípravě nasvědčovali tomu, že jdeme správnou cestou. Vždy to může být lepší, ale v kompletním složení jsme hráli dobrý fotbal a 27 bodů na jaře beru. Pro mě osobně to bylo seznámení se s českou Divizí a i já musím potvrdit, že má vyšší úroveň, než na Moravě.“
Nakonec jste dosáhli na pátou pozici v tabulce. Odpovídá to vašim představám, se kterými jste do odvetné části šel? Dalo se dosáhnout ještě výše?
„Takhle jsem neuvažoval. Chtěl jsem co nejdříve vylézt z pásma boje o záchranu, protože když padají 3 mužstva, tak to někdy „smrdí“ i na 8.místě v předposledním kole. To se nám povedlo po 5 kolech a troufám si říct, že kdyby nepřišly ty vynucené absence klíčových hráčů, tak se dalo myslet i na vyšší příčky, než je konečné 5.místo. Ale na první sezónu v Divizi je to v pohodě a doufám, že to tak cítí i vedení a fanoušci Svitav.“
Asi každého z fanoušků namlsal povedený začátek jara, kdy jste pětkrát za sebou vyhráli. Čím byla podle vašeho názoru tato úspěšná série podmíněna?
„První dvě kola byla velmi těžká, sice jsme vyhráli, ale v těch klimatických podmínkách to bylo spíše vydřené, než s nějakou lehkostí. Soupeři těžcí (Pardubice, Dobrovice), to jsem si i říkal, že snad takovou kvalitu nebudou mít všichni. Pak přišla série 3 zápasů, kdy jsme dali 13 branek a soupeře hladce přehrávali. I když třeba v Holicích jsme si to uměli pěkně zkomplikovat. Podle mě jsme dokázali navázat na dobré výkony ze zimy a někdy potřebujete i štěstí. Žádná série nemusela být, kdyby nám to hned ve 2. jarním kole Ansuma trefil do prázdné brány. Tenkrát jsme přežili několik šancí Dobrovic a v závěru rozhodl Ivo Svoboda.“
Následoval ovšem zlom v podobě šesti porážek a většinový pocit byl, že to bylo dáno absencí klíčových hráčů z důvodu futsalových povinnosti. Souhlasíte s tímto názorem, nebo vidíte i jiné příčiny?
„Každá série musí jednou skončit, ale v Semilech to být nemělo. Tam jsme odehráli výborný zápas, ale nedali jsme neskutečné množství šancí. Vypadalo to podobně jako doma proti Dvoru, ale i tam jsme měli vyhrát. Nastřelovali jsme brankáře Semil ze všech pozic a nedokázali to tam dotlačit. Pak přišel ten „výlet“ do Prahy, kde bylo všechno špatně a pak už ta zmiňovaná série zápasů, kdy nám chyběli futsalisti. Řeknu to jinak. Už v předsezónním rozhovoru jsem říkal, že nemám dobrý pocit z toho, že po prostřídání neudržíme kvalitu hry, i když střídající hráči přicházeli do unavené obrany atd. Prostě ta kvalita do útočné fáze nám scházela. Do 20. – 30.minuty jsme nehráli špatně, ale nedokázali jsme si vytvořit šanci, soupeř poznal, že neublížíte a pak to byl boj o každý míč. Chyběla tomu ta lehkost a hlavně jsme se těžko dostávali k ohrožení branky. Samozřejmě děkuji klukům z béčka, že nám v té době pomohli, ale při vší úctě k nim, to bylo málo. Přičtu k tomu zranění Filipa, který by byl schopen futsalisty nahradit, nedoléčení hráli Kovář s Ptáčkem a pak z toho byla ta marnost.“
Bylo pro vás složité nabudit tým k tomu, aby jaro po šňůře porážek „nezabalil“ a dokázal ještě zabrat natolik, že závěrečné čtyři těžké zápasy vyhrál a napravil si tím reputaci? Jak se vám to povedlo?
„Když jsme se znovu sešli komplet, tak bylo vidět značné zlepšení, ale i tak jsme ještě v Bydžově prohráli. Futsalisti přijeli hrát, i když měli mezi prvním a druhým finále s Chrudimí a jestli si někdo myslel, že po měsíci vlítnou na velké hřiště a vše půjde samo, tak tomu já jsem určitě nevěřil. Už jsem tam ale cítil opět tu sílu a hlavně v kabině odhodlání to zlomit. Za týden k nám jela druhá Kutná Hora a postavil jsem to hráčům tak, že hrajeme znovu o důvěru fanoušků, lidí kolem fotbalu a apeloval na charakter mužstva. Ti kluci to cítili stejně a na hřišti to pak bylo vidět“
Pokud se ohlédnete za celou jarní sezonou, ve kterých zápasech se hra mužstva blížila ideálu, na kterém jste se snažili pracovat? Kdy jste naopak byl nejvíce nespokojen?
„Paradoxně jsme super fotbal hráli v Semilech, kde jsme nakonec prohráli, ale herní výkon byl výborný a pak už zmiňovaný zápas proti Kutné Hoře. Zvláště první poločas jsme odehráli nadstandardně, hodně šancí, rychlé křídelní akce, dobrá kombinace. I v dalších vítězných zápasech jsme si udrželi laťku vysoko (Letohrad, Náchod, Dvůr, Ústí). Naopak úplně marní, když pominu Jirny, jsme byli doma proti Mšenu. Na takový fotbal nikdo chodit nebude, sice nejde klukům upřít snaha, bojovali, ale tolik zkažených nahrávek a centrů vás prostě nepustí do šancí.“
Při pohledu na váš poměr branek je zřejmé, že vynikáte vysokým počtem nejen vstřelených, ale také inkasovaných gólů. V čem vidíte hlavní důvody, že to v obranné činnosti ne vždy klapalo?
„Chceme hrát útočně s větší mírou rizika, dostávat se do šancí. Mojí mentalitě je bližší výhra 4:3, než 1:0 a stejně je to teď i v kabině. Nechceme dostávat branky, ale někdy je to prostě daň za tolik hráčů v útočné fázi. Na druhou stranu, dostali jsme na jaře 34 branek, ale hodně to zkreslují dva výpadky v Jirnech a Turnově a bláznivý zápas v Náchodě. Tady jsme dostali ze 3 zápasů 16 branek. Moje filosofie je ale jasná, to jsem avizoval už v zimě, když jsem do Svitav přišel a vybíral jsem vhodné hráče na doplnění. Fotbal musí lidi bavit a stojím si za tím, že jsme na jaře dokázali, že fotbal hrát umíme.“
Byla celá řada utkání, která jste třeba nakonec vyhráli, ale často jste si je zbytečně komplikovali a nechávali tak soupeře dlouho ve hře. Čemu to přičítáte?
„Máte pravdu, že se dalo několik utkání dohrát ve větším klidu, ale to souvisí s předešlou odpovědí. Máme ofenzivní typy hráčů, za každého stavu jsme se snažili hrát stejně a vždy chtěli vyhrát. V závěru jsme rozhodli několik zápasů, kdy by se jiný trenér spokojil s remízou. Ne vždy to vyjde, jako třeba Nová Paka, ale v Holicích, doma Dobrovice, Kutná Hora, taková vítězství vás posílí.“
Pokud hodnotíte výkony jednotlivců a jejích přinos pro kolektiv, koho ze svých hráčů byste za odehrané jaro nejvíce ocenil?
„Jsem u týmu půlrok, je to taková ta doba poznávání. Když se daří nepoznáte nic, charakter týmu a hráčů poznáte, až přijde nějaký problém a tím jsme si také prošli. Určitě nebudu nikoho vyzdvihovat, každý má v mužstvu svou roli. Některá je vidět víc, některá míň. Udělal jsem si obrázek o hráčích, jejich možnostech a uvidíme, kam se budeme posouvat. V každém případě hráčům patří za jarní část poděkování a bližší hodnocení, nejen to pozitivní, si necháme do kabiny.“
Pro vás osobně to byla první zkušenost s divizní skupinou C, o které se tradičně vypraví ledacos. Když se podíváte na realitu, jak byste popsal vaše zkušenosti? Jaká se vám zdála její sportovní úroveň, třeba ve srovnání s Moravou, kde jste působil?
„Začnu raději tou úrovní. Už jsem zmiňoval, že ve srovnání s Divizí D, je tato soutěž kvalitnější. Potvrdili mi to i hráči, kteří tady hráli a troufám si říct, že by jsme se určitě v MSFL neztratili. Druhá zkušenost je už horší. Nechci, aby pak zase psali třeba na stránkách Jiren, že Svitavy brečí, takže jen krátce a obezřetně. V tomto směru „zlatá Morava“ a vždy, když něco takového na tom hřišti zažijete, tak si říkám PROČ? Většinou to funguje tak, že se vyhazují peníze pro „12.hráče“ a když pak za stejnými lidmi přijdou žáci, že nemají míče či potřebují nové dresy, tak vám řeknou, že peníze nejsou, ať si na dresy seženete sami. A to mi prostě vadí. Je hrozně těžké dnes sehnat peníze do fotbalu a na druhou stranu se vyhazují oknem. Před a po valné hromadě se o tom všude píše a mluví, ale oni nemají strach z ničeho. Jsou videozáznamy, delegáti, ale nikoho to nezajímá. Nechci se o tom už ani bavit. Uvidíme příští sezónu, jestli se něco změní, ale já v to prostě nevěřím.“
Jak jste byl spokojen s fotbalovým prostředím ve Svitavách, s atmosférou při utkáních, s přístupem ze strany diváků?
„Vždy je to o tom, jak se prezentujete. Diváci chtějí góly, dobrý fotbal a i na návštěvnosti byla znát ta naše neúspěšná série. Když jsme byli kompletní, tak jsme doma všechno vyhráli a i ten fotbal mohl lidi bavit.“
Plánujete v létě výraznější zásahy do mužstva, nebo se spíše soustředíte na jeho konsolidaci? Jak to bude s tolik diskutovanými futsalisty?
„Vždy to je o jakési rovnováze mezi možnostmi klubu a přáním trenéra. Nechci narušit věci, co fungovali, ale potřebujeme doplnit na dvou postech a děláme všechno proto, abychom přivedli kvalitu. Co se týká futsalistů, tak odejde zpět na Slovensko Gabo Rick, ale jinak věřím, že se podaří udržet Seidlera i Beleje. Brůna tady ve Svitavách jednou na tom hřišti umře, je to srdcař a nevím, co by se muselo stát, aby tady skončil. Budeme navazovat na herní projev, kterým jsme se prezentovali a snažit se dále zlepšovat. A to jde jen, je-li mužstvo delší dobu pohromadě a to je náš hlavní úkol. Udržet mužstvo pohromadě!“
Jakou podobu bude mít krátká letní příprava, na co se v jejím průběhu zaměříte?
„Noví hráči, ať už z venku či z dorostu musí pochopit náš fotbal. To bude hlavní úkol, ale těch zásahů do sestavy nebude tolik, tak si myslím, že to bude v pořádku. Budeme trénovat v domácích podmínkách, kde máme vše potřebné k dispozici.“
