Svitavy – Svitavský fotbal svádí složité boje na několika frontách, avšak jeho předseda se na všechno pořád dívá s optimismem.Zdejší fotbalový oddíl vstoupil do nové éry. Přestavba stadionu byla prvním krokem k centralizování a dalšímu zkvalitnění sportovních aktivit v celém regionu. Poté následovalo založení Sportovního střediska mládeže, Sportovního centra mládeže a nelze zapomenout na postup A družstva mužů do divize. Předseda oddílu PAVEL ČÍŽEK se ohlíží za první polovinou ročníku, který je pro Svitavy v mnoha ohledech výrazně přelomový.
„Tato sezona je pro nás skutečně zlomová. Bylo a je to hektické období. Hrajeme divizi, k již fungujícímu středisku mládeže se nám povedlo získat i Sportovní centrum pro hráče dorostenecké kategorie. To je jednoznačné plus. Vzniká zde možnost provázanosti studia se sportem ve vynikajících podmínkách. Mladí hráči z celého našeho regionu dostávají možnost zahrát si proti opravdu špičkovým soupeřům na nejvyšší úrovni a nemusejí kvůli tomu přestupovat jinam. A to je naším cílem."
Přejděme k hodnocení jednotlivých kategorií za podzimní část. Nejprve tedy přípravky.
Tady jsme trochu pozměnili systém. Snažíme se o co nejmasovější záběr, aby si herní praxi mělo možnost vyzkoušet co nejvíce mladých fotbalistů. Kluci ze starší přípravky se přesunuli do žáků, kde potvrzují svoji kvalitu. Na jejich místo nastoupili mladší hráči, úroveň přihlášených turnajů jsme proto chtěli přizpůsobit jejich možnostem.
Před zahájením ligových soutěží U12 a U13 bylo otázkou, jestli mladí hráči zvládnou brzký přechod do vyšší kategorie. Zvládli?
Jak už jsem řekl, zde hrají postaršení kluci z přípravky, kteří se však bez potíží adaptovali na vyšší fotbal a vykazují vysokou úroveň. Jsou schopni konkurovat celkům daleko zvučnějších jmen.
Žáci U14 a U15 navázali na dobré výkony z minulé sezony, tudíž s nimi můžete být spokojen...
Tady nám funguje středisko mládeže, držíme standard a jsme schopni porážet takové týmy, jako je třeba Jablonec. Takže vyvážená spokojenost.
Dorostenci hrají poprvé pod hlavičkou SCM a při pohledu do tabulek to nedopadlo optimálně...
Toto je taková nejrizikovější kategorie. Hráči dospívají, končí školu, nastupují do zaměstnání nebo na vyšší studia a mají logicky spoustu dalších starostí než jen fotbal. Tady je to o určité osobní disciplíně, o rozhodnutí – ano, chci hrát fotbal, ale na této úrovni je tomu potřeba i něco obětovat. Pohybujeme se na dně tabulek, nicméně věřím, a musím věřit, že se kluci zvednou a na jaře se jim povede lépe a odehrají kvalitní zápasy. Podmínky mají, je to na nich.
V souvislosti s dorostem a jeho výsledky se také skloňuje jméno trenéra Antona Mišovce.
Jeho jmenování souviselo se zřizováním Sportovního centra mládeže. Aby bylo schváleno, bylo nutno mít na pozici trenéra člověka s odpovídající licencí. Pan Mišovec splňoval veškeré profesionální předpoklady, byl na tuto pozici vybrán a schválen. Jeho přínos a výsledky budeme hodnotit až po skončení jeho zdejší mise. Zatím ovšem ve své funkci pokračuje.
A jsme u dospělých a jejich návratu po delším čase do divizní soutěže. Jste spokojen s jejich podzimním účinkováním?
Bylo jednou z podmínek pro zřízení Sportovního centra mládeže hrát divizi. Dvakrát jsme se snažili postoupit z krajského přeboru, abych tak řekl, vlastními silami, dvakrát neúspěšně. A ono ani divizi nelze bez posílení kádru hrát, což je letos vidět na Holicích. Proto jsme angažovali profesionálního trenéra a mužstvo na několika postech posílili.
Trenér Martin Pulpit ale odešel do Ostravy. Jak jste vyřešili otázku jmenování jeho nástupce?
Taková byla dohoda. V případě ligové nabídky mohl pan Pulpit odejít. Na jeho místo byl nově angažován Zbyněk Zbořil, taktéž profesionál a trenér s bohatými zkušenostmi. U mužstva je velmi krátce, takže zatím nemá cenu cokoli hodnotit, ale působí na mě velice dobrým dojmem a podle svých slov se na trénování ve Svitavách těší. Asistenta bude dělat zkušený a místních poměrů znalý Josef Ehrenberger.
Na vašem projevu je znát, že se na svitavský fotbal pořád snažíte dívat optimisticky...
Je to tak. Předsedu dělám od roku 1997 a pořád to vidím optimisticky.Už jsem z toho skoro zplešatěl a zešedivěl, ale s optimismem (s úsměvem).
Zdroj: Svitavský deník
