Nejlepším fotbalovým týmem regionu byl v podzimní části celek TJ Svitavy. Druhé místo v krajském přeboru čtyři body za ambiciózním Ústím n. O. netajícím se jasnými postupovými plány je skvělou vizitkou, už při vědomí, že to Svitavští neměli vzhledem k úzkému kádru nijak snadné. Nicméně trenér ZDENĚK VÁLEK dokázal dostat ze svých svěřenců maximum a může se s uspokojením ohlížet za odvedenými výkony.
První otázka je nasnadě a napadla asi každého, kdo podzimní sezonu ve Svitavách sledoval. Z jakého důvodu jste ji odehráli s tak malým počtem hráčů, v řadě zápasů téměř bez náhradníků na lavičce?
Prostě to vyplynulo ze situace. Jestliže chceme hrát o špici, a to chceme, tak i v amatérské soutěži, jakou krajský přebor je, prostě musí všichni hráči kvalitně trénovat. To znamená minimálně třikrát týdně. Máme–li na hřišti nějak vypadat, jak fotbalově, tak před lidmi, musíme zkrátka pracovat. To je moje krédo. Kdo trénoval, dostal šanci. Bohužel toto bylo schopno akceptovat jen čtrnáct hráčů, i když tu šanci dostali i hráči z B týmu nebo z dorostu. Možná se někomu nelíbí moje tréninkové metody, ale já to beru tak, že prostě v okamžiku, kdy jdeme na hřiště, ať při tréninku nebo při zápase, jsme profesionálové a tam platí určitá pravidla. Potom jsme bez problémů kamarádi, ale na hřišti mě budou všichni poslouchat.
Ve fotbale dochází často ke zraněním, která se nevyhnula ani vašim hráčům, a to i těm klíčovým. Nakolik to ovlivnilo způsob hry?
Za ty dva roky, co jsem u mužstva, jsme velice zkvalitnili hru dozadu. Má to už určitý systém. Dostali jsme jen o jeden gól víc než Ústí a v celé soutěži figurujeme na druhém místě v počtu nejméně obdržených branek. V ofenzivě se k výborným výkonům rozehráli Ovad a Brůna. Na začátku sezony jsme byli téměř kompletní, chyběl jen Vacek. Bohužel ve třetím kole si poranil meniskus a vazy v koleně Ondra Ovad, musel absolvovat dvě operace a budeme rádi, jestli se zapojí během jara alespoň do přípravy. Hned poté ho následoval Brůna a byli jsme bez dvou klíčových ofenzivních hráčů. Tím pádem jsme se museli zaměřit na kvalitu bránění.
Soudě podle výsledků jste se s tím ale dokázali velice úspěšně srovnat?
Neměli jsme takový hráčský potenciál, abychom zakládali útoky na naší půli a kombinačně soupeře přehráli. Proto jsme založili taktiku na napadání protihráčů už při rozehrávce na jejich půlce, chtěli jsme těžit z jejich chyb. Je to náročný styl fotbalu, ale vycházel nám. K tomu se nám uzdravil Vacek a Ondra Jelínek prokázal, že je fotbalový univerzál použitelný na všech postech, když hrál výborně na hrotu útoku. Jeho devět gólů hovoří samo za sebe.
Pár slov k průběhu sezony. Které momenty hodnotíte jako nejpodstatnější, ty, jež váš tým přivedly ke druhému místu v tabulce přeboru?
Začátek nám parádně vyšel, tam se projevil i fakt, že naši školáci, například Čížek, Bandouch, Chlup, měli prázdniny a mohli se zúčastnit letní přípravy. Pak se rozprchli do škol, na trénink mohli jen v pátek. Jejich tréninkové manko se projevilo v průběhu sezóny jak na práci s míčem, tak hlavně na sebedůvěře. Kluci si budou muset v místě svých studií najít oddíl, se kterým by mohli přes týden potrénovat. Důležitý moment soutěže přišel ve chvíli, kdy jsme hráli třikrát za sebou doma. To byla neděle, jeden vložený ve středu a zase neděle. Ale zvládli jsme to.
Povedených zápasů bylo ve vašem podání určitě dost. Které z nich hodnotíte jako trenér nejvýše, na které byste raději zapomněl?
Herně nám výborně vyšel právě jeden z těch tří domácích zápasů jdoucích po sobě, o kterých jsem mluvil, a to s Letohradem B umocněný ještě přítomností svitavského odchovance Jiřího Valty v dresu hostů. Moc dobře jsme zvládli i derby s Moravskou Třebovou. Ohromně mě mrzí nerozhodný zápas v Chocni, ten byl velice ovlivněn rozhodčím. Remíza 0:0 v Poličce byla ve druhé půli také v režii arbitra, ale i přes jeho očividnou nepřízeň jsme tam měli na vítězství. No a doma s Dobříkovem, to už jsme začínali hrát skoro bez náhradníků, měli jsme trošku ,,ďolík“. Oni to dobře zazdili, po dlouhém autu dali branku a my jsme nebyli s to jim dát víc než vyrovnávací gól na 1:1.
Jak byste ohodnotil ostatní mužstva a celkovou úroveň soutěže?
Já osobně si myslím, že ten krajský přebor nemá až zase takovou úroveň. Kvalitativní odstup od divize je dost patrný. Vezměte si, že my jsme schopni i s tak oslabeným mančaftem hrát o špici. Proto raději nechci ostatní týmy nijak konkrétně hodnotit.
Máte poněkud zúžený i realizační tým, jste na to v podstatě sám...
V žádném případě se nebráním rozšíření realizačního týmu. Ti, které bych k sobě chtěl, však bohužel nemají čas. Vybírám si z okruhu bývalých hráčů, kteří znají zázemí a atmosféru ve svitavském klubu. Oslovil jsem dva z nich, pohříchu jsou pracovně zaneprázdnění. Takže dokud to jakž takž šlape, asi se nic měnit nebude.
Větší část podzimu jste byl nucen kvůli disciplinárnímu trestu odkoučovat družstvo z pozice diváka z hlediště. Jak moc velký je to rozdíl?
Mohl jsem klidně vynadat rozhodčímu a nedostal jsem za to trest (smích). On to není zase takový rozdíl. V podstatě na všech stadionech je zábradlí hned u střídačky, takže jsem tým koučoval, jako bych tam byl. Pár neznalých lidí se mi zasmálo, ale to jde kolem mě. Sám pro sebe vím, že bych se měl zklidnit. Dal jsem si předsevzetí vydržet v tom chlívku před střídačkou celé jaro, ale vzhledem k rozhodování některých sudích, a hlavně na jaře, kdy jde o sestupy a postupy nevím, nevím... Zkusím se připravit.
Měl byste nějaké téma k zamyšlení na základě podzimních zkušeností?
Mě osobně trochu zaráží malý zájem svitavských diváků. My hrajeme o špici a fandů se to nijak zvlášť nedotklo. Když jsem ještě aktivně hrával a bojovali jsme o postup, chodilo na nás i 1200 lidí. Kde teď jsou? Oni je asi zavřeli všechny s Pechancem (skalní fanda Svitav, nyní ve výkonu trestu – pozn. red. ) do vězení. Já si myslím, že v jakkoli vysoké soutěži hrajete o možnost postupu, mělo by to lidi přitahovat daleko více.
To jsme narazili na aktuální téma. Svitavy a postup, to se na podzim skloňovalo poměrně často, vzhledem k výsledkům ani nebylo divu...
Jasně, že se mě každý ptá na to, jestli chceme postoupit. Letos to má asi jasné Ústí nad Orlicí. Podmínky postupu zahrnují spoustu aspektů. Když to očísluji, tak za prvé: máme spoustu studentů bez možnosti kvalitního tréninku. Za druhé: zranění klíčových hráčů. Nevíme, kdy a jak se nám vrátí do sestavy. Třetí a asi rozhodující faktor: ekonomická síla klubu. Ta nám nenahrává. Potřebovali bychom kádr doplnit minimálně o dva hráče, ale na co je nalákat? Alespoň jednoho se budeme snažit přes zimu přivést. Ideální by bylo sehnat jednoho generálního partnera, na kterého se ostatní naváží, ale v našem kraji potažmo městě je to problém. A přitom i s přihlédnutím k chystané výstavbě nového sportovního areálu ve Svitavách by městu divize moc slušela.
Na jakou náplň zimní přípravy se mohou vaši fotbalisté „těšit“, ať v tréninku nebo při utkáních?
Zimní přípravu odstartujeme začátkem ledna. V našich podmínkách toho moc nevymyslíme. Musíme trénovat až po skončení pracovní doby většiny hráčů, to znamená až kolem páté hodiny, kdy už je tma, takže to bude hlavně běhání, většinou po parku nebo na Vějíři. Pro zpestření bude jednou týdně tělocvična, tam se kromě gymnastických prvků najde čas snad i na ten balon. V závěru ledna začíná tradiční kvalitně obsazený turnaj na umělé trávě v Boskovicích. Kromě divizních domácích se ho zúčastní i třetiligové Blansko, další divizní celky Rájec–Jestřebí a Protivanov, krajský přebor hrající Hartvíkovice a ambiciózní Březová nad Svitavou. S tímto týmem se utkáme jako s prvním. Silná konkurence slibuje hodnotnou přípravu.
První otázka je nasnadě a napadla asi každého, kdo podzimní sezonu ve Svitavách sledoval. Z jakého důvodu jste ji odehráli s tak malým počtem hráčů, v řadě zápasů téměř bez náhradníků na lavičce?
Prostě to vyplynulo ze situace. Jestliže chceme hrát o špici, a to chceme, tak i v amatérské soutěži, jakou krajský přebor je, prostě musí všichni hráči kvalitně trénovat. To znamená minimálně třikrát týdně. Máme–li na hřišti nějak vypadat, jak fotbalově, tak před lidmi, musíme zkrátka pracovat. To je moje krédo. Kdo trénoval, dostal šanci. Bohužel toto bylo schopno akceptovat jen čtrnáct hráčů, i když tu šanci dostali i hráči z B týmu nebo z dorostu. Možná se někomu nelíbí moje tréninkové metody, ale já to beru tak, že prostě v okamžiku, kdy jdeme na hřiště, ať při tréninku nebo při zápase, jsme profesionálové a tam platí určitá pravidla. Potom jsme bez problémů kamarádi, ale na hřišti mě budou všichni poslouchat.
Ve fotbale dochází často ke zraněním, která se nevyhnula ani vašim hráčům, a to i těm klíčovým. Nakolik to ovlivnilo způsob hry?
Za ty dva roky, co jsem u mužstva, jsme velice zkvalitnili hru dozadu. Má to už určitý systém. Dostali jsme jen o jeden gól víc než Ústí a v celé soutěži figurujeme na druhém místě v počtu nejméně obdržených branek. V ofenzivě se k výborným výkonům rozehráli Ovad a Brůna. Na začátku sezony jsme byli téměř kompletní, chyběl jen Vacek. Bohužel ve třetím kole si poranil meniskus a vazy v koleně Ondra Ovad, musel absolvovat dvě operace a budeme rádi, jestli se zapojí během jara alespoň do přípravy. Hned poté ho následoval Brůna a byli jsme bez dvou klíčových ofenzivních hráčů. Tím pádem jsme se museli zaměřit na kvalitu bránění.
Soudě podle výsledků jste se s tím ale dokázali velice úspěšně srovnat?
Neměli jsme takový hráčský potenciál, abychom zakládali útoky na naší půli a kombinačně soupeře přehráli. Proto jsme založili taktiku na napadání protihráčů už při rozehrávce na jejich půlce, chtěli jsme těžit z jejich chyb. Je to náročný styl fotbalu, ale vycházel nám. K tomu se nám uzdravil Vacek a Ondra Jelínek prokázal, že je fotbalový univerzál použitelný na všech postech, když hrál výborně na hrotu útoku. Jeho devět gólů hovoří samo za sebe.
Pár slov k průběhu sezony. Které momenty hodnotíte jako nejpodstatnější, ty, jež váš tým přivedly ke druhému místu v tabulce přeboru?
Začátek nám parádně vyšel, tam se projevil i fakt, že naši školáci, například Čížek, Bandouch, Chlup, měli prázdniny a mohli se zúčastnit letní přípravy. Pak se rozprchli do škol, na trénink mohli jen v pátek. Jejich tréninkové manko se projevilo v průběhu sezóny jak na práci s míčem, tak hlavně na sebedůvěře. Kluci si budou muset v místě svých studií najít oddíl, se kterým by mohli přes týden potrénovat. Důležitý moment soutěže přišel ve chvíli, kdy jsme hráli třikrát za sebou doma. To byla neděle, jeden vložený ve středu a zase neděle. Ale zvládli jsme to.
Povedených zápasů bylo ve vašem podání určitě dost. Které z nich hodnotíte jako trenér nejvýše, na které byste raději zapomněl?
Herně nám výborně vyšel právě jeden z těch tří domácích zápasů jdoucích po sobě, o kterých jsem mluvil, a to s Letohradem B umocněný ještě přítomností svitavského odchovance Jiřího Valty v dresu hostů. Moc dobře jsme zvládli i derby s Moravskou Třebovou. Ohromně mě mrzí nerozhodný zápas v Chocni, ten byl velice ovlivněn rozhodčím. Remíza 0:0 v Poličce byla ve druhé půli také v režii arbitra, ale i přes jeho očividnou nepřízeň jsme tam měli na vítězství. No a doma s Dobříkovem, to už jsme začínali hrát skoro bez náhradníků, měli jsme trošku ,,ďolík“. Oni to dobře zazdili, po dlouhém autu dali branku a my jsme nebyli s to jim dát víc než vyrovnávací gól na 1:1.
Jak byste ohodnotil ostatní mužstva a celkovou úroveň soutěže?
Já osobně si myslím, že ten krajský přebor nemá až zase takovou úroveň. Kvalitativní odstup od divize je dost patrný. Vezměte si, že my jsme schopni i s tak oslabeným mančaftem hrát o špici. Proto raději nechci ostatní týmy nijak konkrétně hodnotit.
Máte poněkud zúžený i realizační tým, jste na to v podstatě sám...
V žádném případě se nebráním rozšíření realizačního týmu. Ti, které bych k sobě chtěl, však bohužel nemají čas. Vybírám si z okruhu bývalých hráčů, kteří znají zázemí a atmosféru ve svitavském klubu. Oslovil jsem dva z nich, pohříchu jsou pracovně zaneprázdnění. Takže dokud to jakž takž šlape, asi se nic měnit nebude.
Větší část podzimu jste byl nucen kvůli disciplinárnímu trestu odkoučovat družstvo z pozice diváka z hlediště. Jak moc velký je to rozdíl?
Mohl jsem klidně vynadat rozhodčímu a nedostal jsem za to trest (smích). On to není zase takový rozdíl. V podstatě na všech stadionech je zábradlí hned u střídačky, takže jsem tým koučoval, jako bych tam byl. Pár neznalých lidí se mi zasmálo, ale to jde kolem mě. Sám pro sebe vím, že bych se měl zklidnit. Dal jsem si předsevzetí vydržet v tom chlívku před střídačkou celé jaro, ale vzhledem k rozhodování některých sudích, a hlavně na jaře, kdy jde o sestupy a postupy nevím, nevím... Zkusím se připravit.
Měl byste nějaké téma k zamyšlení na základě podzimních zkušeností?
Mě osobně trochu zaráží malý zájem svitavských diváků. My hrajeme o špici a fandů se to nijak zvlášť nedotklo. Když jsem ještě aktivně hrával a bojovali jsme o postup, chodilo na nás i 1200 lidí. Kde teď jsou? Oni je asi zavřeli všechny s Pechancem (skalní fanda Svitav, nyní ve výkonu trestu – pozn. red. ) do vězení. Já si myslím, že v jakkoli vysoké soutěži hrajete o možnost postupu, mělo by to lidi přitahovat daleko více.
To jsme narazili na aktuální téma. Svitavy a postup, to se na podzim skloňovalo poměrně často, vzhledem k výsledkům ani nebylo divu...
Jasně, že se mě každý ptá na to, jestli chceme postoupit. Letos to má asi jasné Ústí nad Orlicí. Podmínky postupu zahrnují spoustu aspektů. Když to očísluji, tak za prvé: máme spoustu studentů bez možnosti kvalitního tréninku. Za druhé: zranění klíčových hráčů. Nevíme, kdy a jak se nám vrátí do sestavy. Třetí a asi rozhodující faktor: ekonomická síla klubu. Ta nám nenahrává. Potřebovali bychom kádr doplnit minimálně o dva hráče, ale na co je nalákat? Alespoň jednoho se budeme snažit přes zimu přivést. Ideální by bylo sehnat jednoho generálního partnera, na kterého se ostatní naváží, ale v našem kraji potažmo městě je to problém. A přitom i s přihlédnutím k chystané výstavbě nového sportovního areálu ve Svitavách by městu divize moc slušela.
Na jakou náplň zimní přípravy se mohou vaši fotbalisté „těšit“, ať v tréninku nebo při utkáních?
Zimní přípravu odstartujeme začátkem ledna. V našich podmínkách toho moc nevymyslíme. Musíme trénovat až po skončení pracovní doby většiny hráčů, to znamená až kolem páté hodiny, kdy už je tma, takže to bude hlavně běhání, většinou po parku nebo na Vějíři. Pro zpestření bude jednou týdně tělocvična, tam se kromě gymnastických prvků najde čas snad i na ten balon. V závěru ledna začíná tradiční kvalitně obsazený turnaj na umělé trávě v Boskovicích. Kromě divizních domácích se ho zúčastní i třetiligové Blansko, další divizní celky Rájec–Jestřebí a Protivanov, krajský přebor hrající Hartvíkovice a ambiciózní Březová nad Svitavou. S tímto týmem se utkáme jako s prvním. Silná konkurence slibuje hodnotnou přípravu.
Zdroj: Svitavský deník
