Svitavy - „Škoda, že nás v závěru bylo tak málo,“ shodují se na konci úspěšného podzimu téměř unisono svitavští fotbalisté.
Do posledního kola bojovali zdejší fotbalisté o podzimní primát ve fotbalovém krajském přeboru. V Ústí přímý souboj sice prohráli, ale i s druhým místem mohou být spokojeni, vždyť se favorita soutěže dokázali jako jediní držet. Za nimi pak už zeje hluboká bodová propast.
Spokojenost s odehraným podzimem vyjádřily i některé ze svitavských opor. Gólman Jan Lampárek se nejprve vrátil k situaci předcházející pokutovému kopu, kterým domácí Ústí v závěru prvního poločasu pojistilo své vedení.
Štěstí k tomu patří
Jan Lampárek: Při údajném penaltovém faulu jsem ležel na břiše, on mi seděl na zádech a já se marně snažil dosáhnout na balon. Jinak sezonu jsme měli velice dobře rozjetou, bohužel přišla zranění a posledních asi šest zápasů jsme odehráli de facto v jedenácti lidech. I tak si myslím, že se nenašel soupeř, který by nás vyloženě přehrál.
Zdeněk Vacek: Nádherně nám vyšel hlavně začátek sezony. Pak se to hraje samo, vezli jsme se na vlně. Výborně nám po celou dobu fungovala obrana. Já osobně jsem se dostal na hřiště vinou zranění až v půli podzimu, ale docela se mi povedlo do toho vlaku naskočit. V našich letech (útočník má 36 roků – pozn. red.), je to hlavně o zdraví. Průšvih byl, že nás bylo ke konci tak málo. Ze soupeřů se mi nejvíc líbilo Hlinsko, začátek jim sice poněkud utekl, ale potom šli fotbalově hodně nahoru.
Ondřej Jelínek (s devíti góly nejlepší střelec mužstva se na hrotu útoku ocitl vlastně z nouze. Je to všestranný fotbalista a sám říká, že za každého trenéra hrál pokaždé na jiném postu): Podzim hodnotím jednoznačně kladně, co se výsledků i výkonů týče. Samozřejmě se na naší hře projevila zranění klíčových ofenzivních hráčů a měli jsme i štěstí, například v zápasech s Vysokým Mýtem či s Hlinskem, ale to k tomu také patří.
Chvála trenérovi
Radim Jelínek: Myslím si, že výsledkově jsme zahráli až nad svůj hráčský potenciál. Po vypadnutí Ovada a Brůny ze sestavy jsme se museli začít snažit soupeře přehrávat ne fotbalovostí, ale agresivitou a bojovností. Navíc trenér Válek je skvělý stratég a umí nastavit taktiku přesně na daného soupeře. Domnívám se, že nebýt jeho, máme tak o deset bodů méně. Máme mladé perspektivní mužstvo, ale je v tom také nevýhoda. Mnozí kluci studují a projevuje se u nich tréninkové manko.
Ondřej Ovad: Pro mě osobně byla podzimní sezona samozřejmě nešťastná. Ve třetím kole jsem se zranil a musel jsem absolvovat dvě operace kolena. Mrzelo mě to o to víc, protože jsem cítil, že mám formu a mohl bych mužstvu pomoci. Na druhou stranu sledovat dění na hřišti z pozice diváka mi pomohlo vidět situace jinak a pro další fotbalovou kariéru by to mohlo být přínosem, ale ty nervy... Bude dost těžké se dostat zpátky, snad to zvládnu. Jinak kluci hráli velice dobře, perfektní byla obranná činnost, téměř bez chyb, s návratem Zdeňka Vacka se zkvalitnil i útok, proto jsme tam, kde jsme.
Do posledního kola bojovali zdejší fotbalisté o podzimní primát ve fotbalovém krajském přeboru. V Ústí přímý souboj sice prohráli, ale i s druhým místem mohou být spokojeni, vždyť se favorita soutěže dokázali jako jediní držet. Za nimi pak už zeje hluboká bodová propast.
Spokojenost s odehraným podzimem vyjádřily i některé ze svitavských opor. Gólman Jan Lampárek se nejprve vrátil k situaci předcházející pokutovému kopu, kterým domácí Ústí v závěru prvního poločasu pojistilo své vedení.
Štěstí k tomu patří
Jan Lampárek: Při údajném penaltovém faulu jsem ležel na břiše, on mi seděl na zádech a já se marně snažil dosáhnout na balon. Jinak sezonu jsme měli velice dobře rozjetou, bohužel přišla zranění a posledních asi šest zápasů jsme odehráli de facto v jedenácti lidech. I tak si myslím, že se nenašel soupeř, který by nás vyloženě přehrál.
Zdeněk Vacek: Nádherně nám vyšel hlavně začátek sezony. Pak se to hraje samo, vezli jsme se na vlně. Výborně nám po celou dobu fungovala obrana. Já osobně jsem se dostal na hřiště vinou zranění až v půli podzimu, ale docela se mi povedlo do toho vlaku naskočit. V našich letech (útočník má 36 roků – pozn. red.), je to hlavně o zdraví. Průšvih byl, že nás bylo ke konci tak málo. Ze soupeřů se mi nejvíc líbilo Hlinsko, začátek jim sice poněkud utekl, ale potom šli fotbalově hodně nahoru.
Ondřej Jelínek (s devíti góly nejlepší střelec mužstva se na hrotu útoku ocitl vlastně z nouze. Je to všestranný fotbalista a sám říká, že za každého trenéra hrál pokaždé na jiném postu): Podzim hodnotím jednoznačně kladně, co se výsledků i výkonů týče. Samozřejmě se na naší hře projevila zranění klíčových ofenzivních hráčů a měli jsme i štěstí, například v zápasech s Vysokým Mýtem či s Hlinskem, ale to k tomu také patří.
Chvála trenérovi
Radim Jelínek: Myslím si, že výsledkově jsme zahráli až nad svůj hráčský potenciál. Po vypadnutí Ovada a Brůny ze sestavy jsme se museli začít snažit soupeře přehrávat ne fotbalovostí, ale agresivitou a bojovností. Navíc trenér Válek je skvělý stratég a umí nastavit taktiku přesně na daného soupeře. Domnívám se, že nebýt jeho, máme tak o deset bodů méně. Máme mladé perspektivní mužstvo, ale je v tom také nevýhoda. Mnozí kluci studují a projevuje se u nich tréninkové manko.
Ondřej Ovad: Pro mě osobně byla podzimní sezona samozřejmě nešťastná. Ve třetím kole jsem se zranil a musel jsem absolvovat dvě operace kolena. Mrzelo mě to o to víc, protože jsem cítil, že mám formu a mohl bych mužstvu pomoci. Na druhou stranu sledovat dění na hřišti z pozice diváka mi pomohlo vidět situace jinak a pro další fotbalovou kariéru by to mohlo být přínosem, ale ty nervy... Bude dost těžké se dostat zpátky, snad to zvládnu. Jinak kluci hráli velice dobře, perfektní byla obranná činnost, téměř bez chyb, s návratem Zdeňka Vacka se zkvalitnil i útok, proto jsme tam, kde jsme.
Zdroj: Svitavský deník, Miloslav Ovad
