Jediný reprezentant našeho regionu v republikových soutěžích vstupoval do sezony s velkým očekáváním a cílem pohybovat se v klidném středu tabulky. Jak to nakonec dopadlo, to víme všichni. Podle trenéra TJ Svitavy Martina Andrleho byl jedním z klíčových momentů podzimu začátek, kdy jeho tým nedokázal přes několik nadějně rozehraných duelů zvítězit. Postupně pak narůstal psychický tlak na hráče, takže přes viditelné závěrečné zlepšení nedokázali získat nic více než čtyři remízy.
Po skončení podzimní části fotbalové divize jsme požádali o její hodnocení z pohledu svitavského nováčka trenéra MARTINA ANDRLEHO. On sám a nikdo, komu postavení fotbalu ve městě i v celém regionu alespoň trochu leží na srdci, nemůže být s první polovinou sezony spokojen. I když si je svitavský lodivod plně vědom truchlivé tabulkové reality, příliš poraženeckou náladu zatím odmítá.
Svitavy mají za sebou podzimní část divize, kterou zakončily na 16. místě se ziskem čtyř bodů. Tak špatný výsledek jste jistě nečekal ani vy, ani fanoušci. Jaké jsou vaše dojmy v půlce sezony?
"Čtyři body jsou skutečně velice špatnou vizitkou. Myslím si, že mužstvo mělo na víc. Byly zápasy, které jsme měli vyhrát, ale nezvládli jsme je. To platí hlavně o utkáních proti soupeřům ze závěru tabulky, s nimiž jsme určitě bodovat měli. Problém byl i v tom, že jsme hrozně moc gólů inkasovali. Celkově náš tým nepodával kvalitní výkony a zklamal."
Ohlédněme se za startem do divize. Dvě remízy doma, poté nejtěsnější prohra 3:4 v Chrudimi a nešťastná porážka od Dvora Králové. Myslíte si, že se v dalším průběhu projevilo, že nepřišlo vítězství?
"Jistě to mělo docela velký vliv, protože jsme ze začátku počítali s tím, že minimálně jeden z prvních dvou zápasů vyhrajeme. V obou jsme však remizovali, i když alespoň jednou se určitě vyhrát dalo, ale nezvládli jsme zakončení. Už tehdy se ukázalo, že nemáme hráče, kteří jsou schopni proměnit vyloženou šanci. Když už jsme v Chrudimi tři branky dali, což v divizi není špatné, zase jsme čtyřikrát inkasovali a opět zbytečně ztratili body."
Po domácím utkání s Letohradem (1:1), které patřilo určitě mezi nejvydařenější, přišel debakl ve veledůležitém střetnutí v Týništi nad Orlicí, který odstartoval vaši tragickou výsledkovou sérii. Kde vidíte možné vysvětlení?
"Zápas s Letohradem byl z naší strany opravdu kvalitní, vyhecovaný, za nás hráli dva kluci z Letohradu, za soupeře Svitavák Valta. Jak se říká, jezdili jsme po zadku, vypadalo to dobře. Do Týniště se jelo pro body, ale naprosto jsme to nezvládli. Nechci se vymlouvat na vliv rozhodčích, my jsme hráli špatně a zcela zklamali. Navíc byli dva hráči vyloučeni, Hýbl ke všemu vyfasoval trest na pět zápasů a to nás do dalších střetnutí velice oslabilo."
Druhá třetina podzimu byla ve vašem podání mizerná. Ztráceli jste doma, z venku vozili drtivé porážky, a to od konkurentů z dolní poloviny tabulky. Co se dělo v týmu, že takové nezdary dopustilo?
"Kdybych to sám věděl, rád bych na to odpověděl. Pokud se k těm zápasům vrátíte, zjistíte, že o poločase byl většinou těsný stav, 0:1 a podobně. Nevím, z jakého důvodu, ale vždycky jsme inkasovali v prvních minutách po změně stran a poté se položili. I když jsme si v kabině pořád říkali, že si musíme dát pozor na začátek, dostali jsme pak gól za 40 sekund. Zkoušeli jsme míchat se sestavou, ale nenašli jsme složení, v němž bychom to byli schopni zvládnout lépe."
Ke konci podzimu jste sice šli herně nahoru, ale na výsledcích se to s výjimkou remízy s Ústím neprojevilo. Přitom například Hlavice v domácím utkání byla jasně k poražení. Přičítáte to hlavně pošramocené psychice hráčů?
"Myslím si, že psychika hrála velkou a pravděpodobně klíčovou roli. V posledních čtyřech mistrovských zápasech jsme si vytvořili kupu brankových příležitostí, ale nebyli schopni dokopnout balon do sítě ani z malého vápna. Můžeme jen litovat ztracených bodů, vždyť Hlavice, to byl vyhraný zápas, ve Skalici se mělo zvítězit, stejně jako proti Ústí, jenže jsme za neproměňování vyložených šancí draze platili."
Jak byste zhodnotil výkony a přístup jednotlivců. Byl někdo, kdo vás plně uspokojil, či případně vyloženě zklamal? Dosti diskutovaným tématem v hledišti byly posily.
"Asi bych nikoho příliš nechválil ani nekritizoval. Od některých hráčů jsem však čekal přece jen více, to mohu říci. To platí zejména o posilách, protože kdo je zde jako posila a odněkud dojíždí, ten musí podle toho hrát, což se bohužel nesplnilo. Už teď jsme se s několika fotbalisty rozloučili, zůstává tu vlastně pouze Petr Zaal, který, pokud nastoupil, odvedl na hřišti slušné výkony. Stejně hodnotím i Milana Hýbla. U něj byla velká smůla, že nám pět zápasů chyběl kvůli trestu, ale věřím, že na jaře ještě odvede pro tým cenné služby. Zatracovat nikoho nemůžu, že by někdo vyloženě zklamal nebo vyčníval, to ne."
Jedním z mála pozitiv svitavského podzimu bylo představení dorostenců, především Davida Jukla. Překvapilo vás, že se talentovaný mladík zcela bez respektu postavil mezi zkušené muže?
"Davida znám opravdu dlouho, trénoval jsem ho už v žácích. Věděl jsem o něm, že z něj roste kvalitní fotbalista. Byla jenom otázka času, kdy to zkusí, a v divizi se aklimatizoval velice dobře. Myslím si, že takových hráčů bude v brzké budoucnosti ještě více."
Jak jste během podzimu vnímal ohlasy a reakce divácké obce? Cítil jste podporu fanoušků, nebo spíše posměšky a úšklebky? Třeba při otevření diskusního fóra na www.tjsvitavy.net by ze vztahu některých Svitaváků k vlastnímu mančaftu plakal.
"Sám internetové ohlasy na našich stránkách sleduji a je mi z toho smutno. Jednoduše se dá říci, že trenérů je tady strašně moc a po bitvě je každý generál. Musíme si uvědomit, na co to mužstvo opravdu má a jaké má předpoklady. My se to snažíme dělat maximálně poctivě podle svých možností, trénujeme čtyřikrát týdně. Někdy se mi pak nelíbí, co slyším, ale s tím asi nic nenaděláme, každý má právo na svůj názor. Musíme pracovat, jak nejlépe umíme, a třeba se ještě zadaří."
Také někdy slýcháme, že vedení oddílu upřednostňuje pouze mládež a dospělé kopané nevěnuje potřebnou pozornost. Jaký je váš pohled jako trenéra A mužstva, cítil jste podporu ze strany výboru?
"Řeknu to tak: co jsem od vedení klubu požadoval, to jsem dostal a nemůžu si stěžovat. Nemyslím si, že by tu fungovala samostatná jednotka mládež a samostatná jednotka muži. Svitavský výbor podle mého názoru dělá, co může."
V podobně neradostné situaci jako áčko je bohužel také svitavské B družstvo v I. A třídě. Jsou to podle vás příznaky nějaké hlubší krize ve svitavské dospělé kopané?
"Béčko je sice také poslední, ale jeho herní projev nebyl až tak špatný. Hrají tam především mladí kluci a jejich čas určitě ještě přijde. Je pravda, že jsme spoléhali, že rezervě více pomůže třeba Šrůtek, toho jsem musel vzít do áčka a pak se shodou okolností zranil. Jsem přesvědčen, že je otázkou času, kdy se odpoutá z posledního místa. Neřekl bych, že jde o krizi, jen je potřeba získat sebedůvěru a půjde to."
Pojďme se podívat trošku do budoucnosti. Nejprve se musím zeptat na tu vaši osobní: budete pokračovat ve funkci trenéra divizního kolektivu v zimní přípravě a v jarní části mistrovské sezony?
"Zatím mě neodvolali, takže pokračovat budu. Svitavští fotbalisté chtějí hrát fotbal, a to je pro mne základ. I když máme jen čtyři body, chceme se o divizi ještě porvat. Neházíme flintu do žita, může se povést zkraje vyhrát tři zápasy a jsme zase zpět ve hře o záchranu."
Téma záchrana v divizi - dá se o ní vůbec uvažovat v reálném světle? Co by se vůbec muselo podle vašeho názoru stát, aby se zdánlivě neodvratný sestup do krajského přeboru podařilo zastavit?
"Každopádně to bude po všech stránkách velice těžké, ale my o ten fotbalový zázrak zkusíme zabojovat. Co se bude dít kolem, uvidíme, ovšem předem odevzdaní do jara v žádném případě nepůjdeme. Když nám to nejvyjde, tak budeme chystat celek na další sezonu."
Když se teď ohlížíte za skončeným podzimem, nacházíte na něm i něco pozitivního? Nelitujete třeba trochu, že jste v létě kývl na nabídku a kormidlo mužů vzal?
"Určitě ne. Je to o velkých zkušenostech, divize je velice kvalitní soutěž a trénovat v ní není lehké. Ale dalo mi to hodně a svého příchodu nelituji."
Po skončení podzimní části fotbalové divize jsme požádali o její hodnocení z pohledu svitavského nováčka trenéra MARTINA ANDRLEHO. On sám a nikdo, komu postavení fotbalu ve městě i v celém regionu alespoň trochu leží na srdci, nemůže být s první polovinou sezony spokojen. I když si je svitavský lodivod plně vědom truchlivé tabulkové reality, příliš poraženeckou náladu zatím odmítá.
Svitavy mají za sebou podzimní část divize, kterou zakončily na 16. místě se ziskem čtyř bodů. Tak špatný výsledek jste jistě nečekal ani vy, ani fanoušci. Jaké jsou vaše dojmy v půlce sezony?
"Čtyři body jsou skutečně velice špatnou vizitkou. Myslím si, že mužstvo mělo na víc. Byly zápasy, které jsme měli vyhrát, ale nezvládli jsme je. To platí hlavně o utkáních proti soupeřům ze závěru tabulky, s nimiž jsme určitě bodovat měli. Problém byl i v tom, že jsme hrozně moc gólů inkasovali. Celkově náš tým nepodával kvalitní výkony a zklamal."
Ohlédněme se za startem do divize. Dvě remízy doma, poté nejtěsnější prohra 3:4 v Chrudimi a nešťastná porážka od Dvora Králové. Myslíte si, že se v dalším průběhu projevilo, že nepřišlo vítězství?
"Jistě to mělo docela velký vliv, protože jsme ze začátku počítali s tím, že minimálně jeden z prvních dvou zápasů vyhrajeme. V obou jsme však remizovali, i když alespoň jednou se určitě vyhrát dalo, ale nezvládli jsme zakončení. Už tehdy se ukázalo, že nemáme hráče, kteří jsou schopni proměnit vyloženou šanci. Když už jsme v Chrudimi tři branky dali, což v divizi není špatné, zase jsme čtyřikrát inkasovali a opět zbytečně ztratili body."
Po domácím utkání s Letohradem (1:1), které patřilo určitě mezi nejvydařenější, přišel debakl ve veledůležitém střetnutí v Týništi nad Orlicí, který odstartoval vaši tragickou výsledkovou sérii. Kde vidíte možné vysvětlení?
"Zápas s Letohradem byl z naší strany opravdu kvalitní, vyhecovaný, za nás hráli dva kluci z Letohradu, za soupeře Svitavák Valta. Jak se říká, jezdili jsme po zadku, vypadalo to dobře. Do Týniště se jelo pro body, ale naprosto jsme to nezvládli. Nechci se vymlouvat na vliv rozhodčích, my jsme hráli špatně a zcela zklamali. Navíc byli dva hráči vyloučeni, Hýbl ke všemu vyfasoval trest na pět zápasů a to nás do dalších střetnutí velice oslabilo."
Druhá třetina podzimu byla ve vašem podání mizerná. Ztráceli jste doma, z venku vozili drtivé porážky, a to od konkurentů z dolní poloviny tabulky. Co se dělo v týmu, že takové nezdary dopustilo?
"Kdybych to sám věděl, rád bych na to odpověděl. Pokud se k těm zápasům vrátíte, zjistíte, že o poločase byl většinou těsný stav, 0:1 a podobně. Nevím, z jakého důvodu, ale vždycky jsme inkasovali v prvních minutách po změně stran a poté se položili. I když jsme si v kabině pořád říkali, že si musíme dát pozor na začátek, dostali jsme pak gól za 40 sekund. Zkoušeli jsme míchat se sestavou, ale nenašli jsme složení, v němž bychom to byli schopni zvládnout lépe."
Ke konci podzimu jste sice šli herně nahoru, ale na výsledcích se to s výjimkou remízy s Ústím neprojevilo. Přitom například Hlavice v domácím utkání byla jasně k poražení. Přičítáte to hlavně pošramocené psychice hráčů?
"Myslím si, že psychika hrála velkou a pravděpodobně klíčovou roli. V posledních čtyřech mistrovských zápasech jsme si vytvořili kupu brankových příležitostí, ale nebyli schopni dokopnout balon do sítě ani z malého vápna. Můžeme jen litovat ztracených bodů, vždyť Hlavice, to byl vyhraný zápas, ve Skalici se mělo zvítězit, stejně jako proti Ústí, jenže jsme za neproměňování vyložených šancí draze platili."
Jak byste zhodnotil výkony a přístup jednotlivců. Byl někdo, kdo vás plně uspokojil, či případně vyloženě zklamal? Dosti diskutovaným tématem v hledišti byly posily.
"Asi bych nikoho příliš nechválil ani nekritizoval. Od některých hráčů jsem však čekal přece jen více, to mohu říci. To platí zejména o posilách, protože kdo je zde jako posila a odněkud dojíždí, ten musí podle toho hrát, což se bohužel nesplnilo. Už teď jsme se s několika fotbalisty rozloučili, zůstává tu vlastně pouze Petr Zaal, který, pokud nastoupil, odvedl na hřišti slušné výkony. Stejně hodnotím i Milana Hýbla. U něj byla velká smůla, že nám pět zápasů chyběl kvůli trestu, ale věřím, že na jaře ještě odvede pro tým cenné služby. Zatracovat nikoho nemůžu, že by někdo vyloženě zklamal nebo vyčníval, to ne."
Jedním z mála pozitiv svitavského podzimu bylo představení dorostenců, především Davida Jukla. Překvapilo vás, že se talentovaný mladík zcela bez respektu postavil mezi zkušené muže?
"Davida znám opravdu dlouho, trénoval jsem ho už v žácích. Věděl jsem o něm, že z něj roste kvalitní fotbalista. Byla jenom otázka času, kdy to zkusí, a v divizi se aklimatizoval velice dobře. Myslím si, že takových hráčů bude v brzké budoucnosti ještě více."
Jak jste během podzimu vnímal ohlasy a reakce divácké obce? Cítil jste podporu fanoušků, nebo spíše posměšky a úšklebky? Třeba při otevření diskusního fóra na www.tjsvitavy.net by ze vztahu některých Svitaváků k vlastnímu mančaftu plakal.
"Sám internetové ohlasy na našich stránkách sleduji a je mi z toho smutno. Jednoduše se dá říci, že trenérů je tady strašně moc a po bitvě je každý generál. Musíme si uvědomit, na co to mužstvo opravdu má a jaké má předpoklady. My se to snažíme dělat maximálně poctivě podle svých možností, trénujeme čtyřikrát týdně. Někdy se mi pak nelíbí, co slyším, ale s tím asi nic nenaděláme, každý má právo na svůj názor. Musíme pracovat, jak nejlépe umíme, a třeba se ještě zadaří."
Také někdy slýcháme, že vedení oddílu upřednostňuje pouze mládež a dospělé kopané nevěnuje potřebnou pozornost. Jaký je váš pohled jako trenéra A mužstva, cítil jste podporu ze strany výboru?
"Řeknu to tak: co jsem od vedení klubu požadoval, to jsem dostal a nemůžu si stěžovat. Nemyslím si, že by tu fungovala samostatná jednotka mládež a samostatná jednotka muži. Svitavský výbor podle mého názoru dělá, co může."
V podobně neradostné situaci jako áčko je bohužel také svitavské B družstvo v I. A třídě. Jsou to podle vás příznaky nějaké hlubší krize ve svitavské dospělé kopané?
"Béčko je sice také poslední, ale jeho herní projev nebyl až tak špatný. Hrají tam především mladí kluci a jejich čas určitě ještě přijde. Je pravda, že jsme spoléhali, že rezervě více pomůže třeba Šrůtek, toho jsem musel vzít do áčka a pak se shodou okolností zranil. Jsem přesvědčen, že je otázkou času, kdy se odpoutá z posledního místa. Neřekl bych, že jde o krizi, jen je potřeba získat sebedůvěru a půjde to."
Pojďme se podívat trošku do budoucnosti. Nejprve se musím zeptat na tu vaši osobní: budete pokračovat ve funkci trenéra divizního kolektivu v zimní přípravě a v jarní části mistrovské sezony?
"Zatím mě neodvolali, takže pokračovat budu. Svitavští fotbalisté chtějí hrát fotbal, a to je pro mne základ. I když máme jen čtyři body, chceme se o divizi ještě porvat. Neházíme flintu do žita, může se povést zkraje vyhrát tři zápasy a jsme zase zpět ve hře o záchranu."
Téma záchrana v divizi - dá se o ní vůbec uvažovat v reálném světle? Co by se vůbec muselo podle vašeho názoru stát, aby se zdánlivě neodvratný sestup do krajského přeboru podařilo zastavit?
"Každopádně to bude po všech stránkách velice těžké, ale my o ten fotbalový zázrak zkusíme zabojovat. Co se bude dít kolem, uvidíme, ovšem předem odevzdaní do jara v žádném případě nepůjdeme. Když nám to nejvyjde, tak budeme chystat celek na další sezonu."
Když se teď ohlížíte za skončeným podzimem, nacházíte na něm i něco pozitivního? Nelitujete třeba trochu, že jste v létě kývl na nabídku a kormidlo mužů vzal?
"Určitě ne. Je to o velkých zkušenostech, divize je velice kvalitní soutěž a trénovat v ní není lehké. Ale dalo mi to hodně a svého příchodu nelituji."
Zdroj: Noviny Svitavska
