Svitavy - Po dvou letech se do divize vrací celek reprezentující TJ Svitavy. Jeho jarní cesta za prvenstvím byla bezesporu snazší, než se čekalo. Zásluhu na tom mají jak vlastní stabilní výkony, tak velké tápání předpokládaných hlavních soupeřů.Zdejší fotbalisty dovedl do divizní soutěže trenér Pavel Schejbal. Ani on, ani asistent Jiří Stejskal však družstvo v příští sezoně v republikové soutěži nepovedou.
Svitavské jaro vypadá na první pohled jako pohoda. Náskok na čele byl bezpečný, žádný rival vás moc neprohnal, o prvenství jste rozhodli s předstihem. Tak jednoduché to však dozajista nebylo.
"To vůbec ne. Už před odvetnou částí jsem říkal, že jaro je úplně jiné než podzim, hraje se o postup a sestup, mužstva se posilují, někomu vyjde zimní příprava lépe, někomu hůře. Nám se příprava celkem povedla, ale poté přišla velká marodka, neustále chyběli tři čtyři hráči ze základu. I proto jsme ztráceli body tam, kde se to moc nečekalo. Jenže ztráceli úplně všichni a naše snažení jsme dotáhli do konce. Snadné to však nebylo. Kdyby se nějaké mužstvo na jaře trochu chytlo a nemělo problémy, asi by divizi vykopalo místo nás."
Sami jste před zahájením jarní části o postupu na rozdíl třeba od Hlinska nahlas nehovořili. Překvapilo vás klopýtání největších protivníků?
"Výkony Hlinska mě v negativním smyslu zaskočily. Pokud jsem měl možnost hovořit s hlineckými kolegy, o ničem jiném než o postupu do divize se tam nemluvilo. Asi to kolektiv neunesl psychicky. Podle mě však tento tým nehrál až tak atraktivní fotbal. Doma jsme ho přehráli a dovolím si říci, že také venku jsme s ním hráli zcela vyrovnaný fotbal."
Kde se podle vašeho názoru lámal "postupový chleba", kdy jste začal věřit, že vše pro Svitavy dobře dopadne?
"Bylo to po našem těsném vítězství v České Třebové 1:0, kde jsme si udrželi šestibodový náskok. Pak už jsme si říkali, že by to mohlo vyjít. I když přišly ještě zápasy, v nichž jsme zaváhali, ale mužstva za námi rovněž. Třeba doma v derby s Moravskou Třebovou to byla jen remíza, ale tento soupeř by se svým perfektně sestaveným mančaftem měl myslet na daleko vyšší příčky."
Často se vyzdvihuje svitavská obrana, s pouhými dvaceti inkasovanými brankami nejlepší v přeboru. Myslím ale, že vás nebylo možné označit za vyloženě defenzivně laděné mužstvo.
"Nedá se to říci, ačkoli je pravdou, že obrana byla kvalitní. Máme ale i dobrou záložní řadu, a to jak do útočné fáze, tak do defenzivy. Navíc i útočníci, kteří nastupovali, byli spíš řešením z nouze, protože ti stabilní jako Ehrenberger, Sedláček nebo Prudil byli často zranění. Museli jsme to látat záložníky a ti měli k obranné činnosti větší sklony než k útočné. Naším největším problémem byla ofenziva. Dali jsme málo gólů a neproměňovali takové šance, až je to zarážející."
V jarních odvetách se vám nejednou podařilo vyhrát o branku, rozhodovali jste o výsledcích v závěru, obraceli nepříznivý vývoj zápasů. To svědčí o vnitřní síle mužstva.
"V týmu máme dost zkušených hráčů, kteří vědí, že fotbal se hraje 90 minut. Společně s asistentem Jiřím Stejskalem jsme je vždy nabádali k trpělivosti, vždyť šance se může naskytnout až v samotném závěru. Několikrát se to povedlo a byly z toho důležité body."
Divize se tedy stala ve Svitavách po dvou letech realitou. Když se podíváte na celek, s nímž jste pracoval a který vyhrál krajský přebor, jak vidíte jeho další možnosti?
"Jeden cíl, tedy úspěch v krajském přeboru, se splnil. Druhou věcí je divize a hra v divizi. Já si myslím, že tohle mužstvo se bude muset do vyšší soutěže posílit. Divize se nedá hrát s jedním brankářem. Kdyby se Lampárkovi na jaře něco stalo, neměli jsme kam sáhnout. Jsem přesvědčen, že obranná a záložní řada by po doplnění jednoho možná dvou fotbalistů mohly hrát celkem slušně. Musí se však posílit útočná fáze o dva zralé hráče, ne hochy, kteří se budou teprve učit fotbal na této úrovni."
Vy sám ovšem družstvo v příští sezoně divize C nepovedete, i s asistentem Stejskalem končíte. Mnohého asi překvapí, že po takovém úspěchu nebudete pokračovat dál.
"To je otázka na delší povídání. My jsme byli nuceni říci už před měsícem, jestli budeme pokračovat. V té době ale nikdo nevěděl, jestli se divize vůbec bude hrát, jestli se seženou peníze, jak to bude s hráči, jestli zůstanou, jestli odejdou, informace tenkrát nebyly. My jsme se rozhodnout museli a řekli jsme, že pokračovat nebudeme, protože o fungování mužů v divizi máme jiné představy než vedení oddílu."
Nemrzí vás osobně, že si nevyzkoušíte určitě zajímavou trenérskou práci v divizi?
"To víte, že to trošičku zamrzí, je to o tom adrenalinu v zápasech. Já jsem však divizi trénoval sedm let na Moravě, takže vím, o co jde. Postup z prvního místa beru jako svůj největší úspěch. Přišel jsem do Svitav v roce 1974, kdy se zde kopala I. B třída a mohu říci, že jsem byl u všech dosavadních postupů do vyšších soutěží, pouze ten krajský přebor mi chyběl, takže jsem vnitřně naprosto spokojen. Myslím si, že dlouho bez práce nebudu."
Co byste popřál svitavskému fotbalu do divizní sezony?
"Hlavně bych mu popřál, aby to nebylo pouze účinkování na jeden rok, aby se posílil kádr, zakousl se do boje, neztrácel zbytečně body a abychom se tady dočkali pěkných divizních zápasů. Vždyť současní dorostenci potřebují vyšší soutěž jako motivaci, aby zůstávali tady ve Svitavách a nehledali si uplatnění jinde."
Zdroj: Noviny Svitavska
