TJ Svitavy B - TJ Sokol Dlouhá Loučka 3:0 (1:0)
Přes vynucené změny v sestavě jsme chtěli navázat na dobrý výkon - nikoli výsledek - z Libchav. Naše hra však byla pomalá, ospalá, bez pohybu a houževnatí hosté nám dělali v prvním poločase značné problémy. Po čtvrthodině jsme měli dvě dobré příležitosti, ale ani akce Scheibova zakončená po zasekávačce ve vápně střelou po zemi k tyči, ani rána Lukáše Jukla z dobré pozice brankou neskončily. Následně třikrát zahrozili hosté, jednou po závaru v malém vápně dokonce trefili tyč, a kdybychom inkasovali, nemohl by se nikdo divit a vedení Dlouhé Loučky by bylo, bohužel, zasloužené. Přesto se nám v samém závěru prvního poločasu podařilo vstřelit gól, tečovaný centr si na malém vápně našel Michal Ryšavý, lehce jej usměrnil a míč kolem soupeřova brankáře doputoval "do černého". Ve druhém poločase jsme hru přeci jen alespoň trochu zrychlili a zpřesnili. Hosté již pochopitelně nestíhali důsledně aplikovat svůj zarputilý, urputný projev a téměř se nedostali na naši polovinu, natož aby snad ohrozili Dana Stehlíka. Po hezkých akcích a nebezpečných, kvalitních centrech se shodně hlavami v dobrých pozicích postupně neprosadili David Jukl, Ondra Urban a Honza Scheib. V 65. minutě na vlastní polovině výborně vyřešil situaci Filip Škeřík a krásnou nahrávkou po lajně přes půl hřiště poslal Honzu Scheiba do sóla na hostujícího gólmana. Náš útočník splnil normu gólu na zápas a zvýšil na 2:0. O chvíli později pak posledně jmenovaný vybojoval míč na velkém vápně, krásně jej prostrčil Michalu Ryšavému a ten sám před brankářem také nezaváhal. Poté ještě mířil sám z levé strany na hostujícího brankáře Lukáš Jukl, nezakončil však přesně, jeho střela skončila vedle pravé tyče. Naše vítězství bylo sice zasloužené, ale fotbalový projev značně zadrhával. Ocenit musím výkon hostujícího brankáře, ročník narození 1953, proti němuž i stále hrající svitavská legenda Karel Horský je juniorem a měřeno optikou hostujícího gólmana toho má ještě hodně před sebou.
Přes vynucené změny v sestavě jsme chtěli navázat na dobrý výkon - nikoli výsledek - z Libchav. Naše hra však byla pomalá, ospalá, bez pohybu a houževnatí hosté nám dělali v prvním poločase značné problémy. Po čtvrthodině jsme měli dvě dobré příležitosti, ale ani akce Scheibova zakončená po zasekávačce ve vápně střelou po zemi k tyči, ani rána Lukáše Jukla z dobré pozice brankou neskončily. Následně třikrát zahrozili hosté, jednou po závaru v malém vápně dokonce trefili tyč, a kdybychom inkasovali, nemohl by se nikdo divit a vedení Dlouhé Loučky by bylo, bohužel, zasloužené. Přesto se nám v samém závěru prvního poločasu podařilo vstřelit gól, tečovaný centr si na malém vápně našel Michal Ryšavý, lehce jej usměrnil a míč kolem soupeřova brankáře doputoval "do černého". Ve druhém poločase jsme hru přeci jen alespoň trochu zrychlili a zpřesnili. Hosté již pochopitelně nestíhali důsledně aplikovat svůj zarputilý, urputný projev a téměř se nedostali na naši polovinu, natož aby snad ohrozili Dana Stehlíka. Po hezkých akcích a nebezpečných, kvalitních centrech se shodně hlavami v dobrých pozicích postupně neprosadili David Jukl, Ondra Urban a Honza Scheib. V 65. minutě na vlastní polovině výborně vyřešil situaci Filip Škeřík a krásnou nahrávkou po lajně přes půl hřiště poslal Honzu Scheiba do sóla na hostujícího gólmana. Náš útočník splnil normu gólu na zápas a zvýšil na 2:0. O chvíli později pak posledně jmenovaný vybojoval míč na velkém vápně, krásně jej prostrčil Michalu Ryšavému a ten sám před brankářem také nezaváhal. Poté ještě mířil sám z levé strany na hostujícího brankáře Lukáš Jukl, nezakončil však přesně, jeho střela skončila vedle pravé tyče. Naše vítězství bylo sice zasloužené, ale fotbalový projev značně zadrhával. Ocenit musím výkon hostujícího brankáře, ročník narození 1953, proti němuž i stále hrající svitavská legenda Karel Horský je juniorem a měřeno optikou hostujícího gólmana toho má ještě hodně před sebou.
