Svitavy – /ROZHOVOR/ „Dokud mi drží zdraví a těm mladším stačím, tak chci hrát," říká svitavský fotbalista Kroulík.
Je to muž, který ve svitavském fotbale plní dvě role. Jednak hráčskou, když byl až do svého vyloučení v utkání v Letohradu kapitánem divizního mužstva a členem základní sestavy, aby v závěru podzimu se ctí zvládl roli střídajícího náhradníka, jednak trenérskou, jelikož připravuje mladé fotbalisty kategorie U12 v české lize. RADOVAN KROULÍK má ohledně odehraného mistrovského podzimu o čem povídat.
Začněme u vašich malých svěřenců. Jak jste s nimi spokojen?
U dvanáctek to byl seznamovací půlrok. Jako velké pozitivum beru fakt, že snad jako jediní trenéři si nemůžeme stěžovat na nedostatek hráčů. Většina z nich už měla zkušenosti s ligou a kádr se postupně doplňuje o mladé nadějné talenty. Na druhou stranu jsem očekával od zkušenějších borců o něco větší úroveň. Sezonu bych rozdělil zhruba na poloviny. Jedna, to jsou zápasy se silnými a vyspělými soupeři, kde se moc úspěchů čekat nedalo, ale v té druhé jsme se utkávali s kvalitativně stejnými celky a tam jsme měli posbírat více bodů, než se nám povedlo. Tady jsem právě čekal, že naši starší hráči prodají lépe své zkušenosti.
Myslíte, že se vám na jaře podaří aspoň částečně zlepšit výsledky?
Brzdila nás hlavně nízká produktivita ve vyložených šancích, ale i zbytečné individuální chyby a nefotbalová řešení určitých situací. Nechtěl bych ovšem jen kritizovat. Toto podle mě není družstvo na poslední místo. Potenciál v našich hráčích je, herní projev není špatný, chybí ty góly. Mladší kluci se postupně zapracovávají, snaha jim nechybí, otrkávají se, tyto ostruhy pro ně budou důležité. V lednu zahájíme zimní přípravu, budeme chodit dvakrát týdně do haly a jednou ven. Věřím, že jaro bude z naší strany úspěšnější než podzim.
Co se týče áčka, jak jste viděl podzim coby aktivní hráč týmu?
Byla to také sezona na dvě půlky. Špatný start, dobrý konec. Začátek nám vůbec nevyšel. Bylo tam velké očekávání, ale vůbec jsme se nepotkali s formou. Nepadalo to tam, postupně to začalo být takové to „musíš"! A to není ono, člověk pak už hraje v křeči. Takový dolík sedne na každé mužstvo, ale nás se to nějak nechtělo pustit. Zlomilo se to v Letohradu, kde jsem dostal červenou kartu. Našli jsme tam černého Petra, nebo vlastně Radana (s úsměvem). Od té doby se tým odpíchl k lepším výsledkům, vozily se body z venku, snad jsme si usmířili i domácí diváky. Čtvrté místo je nakonec výborné. Myslím, že jsme se dostali tam, kam patříme. Když jsme kompletní, v plné síle, patříme podle mě k absolutní divizní špičce. Zimní příprava se odehraje na umělce v Lánech. V plánu je sedm až osm přípravných zápasů. Zde chci zmínit trenéra Zbořila. Jeho herní filosofie se mi moc líbí a vyhovuje mi. Tréninky má perfektně připravené, jsou zaměřeny převážně herně, jsou záživné, fyzička se dá nabrat i při hře. Co se týče kádru, postupně se omlazuje, nad třicet je vlastně jenom mě a Ivu Svobodovi, Michal Belej třicítku teď čerstvě ochutnal.
Mimochodem, už vás napadlo, že se blíží závěr aktivní činnosti?
S věkem samozřejmě přichází i myšlenky o konci kariéry. Poprvé mě to napadlo, když jsem v jednom utkání viděl v zápise na straně soupeře jejich ročníky narození. Nebyly tam sedmdesátky, ale ani osmdesátky, všichni byli devadesátky. U toho jsem poprvé uvažoval, jestli náhodou… Ale zatím ne, dokud mi drží zdraví a těm mladším stačím, chci hrát. U fotbalu stejně zůstanu. Aktuálně mě baví trénovat děti, do budoucna nevylučuji ani jiné možnosti.
Foto: Eduard Hromadník
Zdroj: Radek Halva, Svitavský deník
