Dorostenci dokázali vnést do hry kvalitu, trenér by je rád využil i na jaře

Svitavy - Zdejší fotbalové béčko má za sebou podzimní část I. A třídy, v níž si vzhledem k tomu, jak vážné mělo často potíže se sestavou, nevedlo tak zle.

Zůstalo v kontaktu na střed tabulky a to je pro jaro podstatné. Hrající trenér RADIM JELÍNEK dával příležitost mladým hráčům a dorostencům, ostatně mu nic jiného ani nezbývalo, a ti ho svými sympatickými výkony potěšili.

Jak jste spokojen s dosaženými výsledky, umístěním v tabulce a bodovým ziskem po podzimu?
U mládeže a ani u rezervních týmů by neměly být výsledky hlavním kritériem pro hodnocení. Zásadní je výchova hráčů. Z pohledu umístění mě zajímá hlavně to, abychom se zachránili. Jestli skončíme pátí nebo desátí, není tak podstatné. V každém případě jsme bodů, navzdory všem problémům se skládáním sestavy pro jednotlivé zápasy, měli mít více. Chybí mi alespoň ty dva body, které jsme ztratili v 90. minutě proti chrudimskému céčku, respektive Načešicím. Pak bychom byli v tabulce pravdy na nule, což by byl důvod k určité spokojenosti.

Jak hodnotíte vaše vystoupení po herní stránce, předváděli jste fotbal, jaký jste si představovali?
Ono je složité mít nějakou představu o hře, když někdy ještě ráno v den zápasu nevíte, které hráče budete mít k dispozici… Byl bych rád, kdybychom se prezentovali agresivním presinkem, jenže ten se v situaci, v jaké béčko na podzim bylo, dal uplatňovat dost těžko. V řadě zápasů jsme se museli snažit o něco, co bych nazval „úsporným fotbalem", především pak na velkých hřištích soupeřů. Nicméně určité věci nám vycházely, především jsme se dokázali prosazovat po krajích, kde se nám hlavně doma dařilo soupeře přehrávat a vytvářet si z těchto prostorů šance. Řekl bych, že postupně se také lepšila hra útočníků, kteří v rámci možností začali dělat činnosti, které přispěli k prosazení se z křídelních prostorů. Zlepšovali jsme se i v tlaku při náběhu před branku, ale pořád mi tam schází více agresivity a odhodlání dostat míč do branky. V defenzivě jsme se pokoušeli hru „zkracovat a zúžovat", snažím se hráče nutit ke zdvojování v určitých prostorech, aby nebyli líní na krok. U některých byl na konci podzimu vidět mírný pokrok.

V čem vidíte klady vašeho podzimního vystoupení, kde byly slabší stránky?
Pozitivní je určitě to, že se nám dařilo otáčet nepříznivě se vyvíjející zápasy. Snad to nebyla úplná náhoda a trošku to vypovídá o charakteru týmu. Dalším pozitivem byly povětšinou velice dobré výkony dorostenců, kteří za nás museli nastupovat. Vidím v tom velké plus do budoucna jak pro ně samotné, tak pro klub. Za béčko začali nastupovat víceméně z nouze, nicméně některé kmenové hráče svými výkony předčili a kdyby to bylo možné, tak bych je býval zařadil do sestavy napevno. Negativem byly samozřejmě zoufalé problémy se skládáním sestavy na jednotlivé zápasy. Jednak se rezervy dotklo to, že na poslední chvíli z áčka odešli Jakub Novák s Ivanem Filipem, jednak jsme se potýkali s marodkou, třeba Stenzl nám vypadl na velkou část podzimu. Celkově byl tým mladý, což by měl být smysl existence béčka. Byly zápasy, kdy jediným hráčem nad 25 let jsem byl já a půl jedenáctky nemělo víc než 20 let.

Která z utkání byste označil za nejlepší, jaké naopak za nejslabší?
Těžko zmínit jeden zápas. Těší mě, že jsme dokázali porazit silné soupeře jako Přelouč či Pomezí. Obecně jsem rád, že jsme sehráli kvalitní zápasy s týmy ze špičky. Dost si cením, že jsme v „šílené" situaci dokázali potrápit posílené mýtské béčko, které jsme na jejich „letišti" v jedenácti lidech s třemi dorostenci majícími v nohách svůj právě odehraný zápas trápili až do konce. Slušné zápasy jsme odehráli s Pomezím, Přeloučí, Kunčinou nebo ve Slatiňanech. Vůbec se nám nepovedl duel v Heřmanově Městci, šílený byl druhý poločas v Srchu, vyhrát jsme měli v Luži, ze které jsme si místo tří bodů odvezli třígólový výprask. Paradoxně jeden z našich horších výkonů jsme podali ve vítězném zápase ve Starém Hradišti.

Je někdo z hráčů, kdo by si za podzimní výkony zasloužil vyzvednout?
Především bych chtěl vyzvednout sám sebe, že jsem to dokázal ještě „uřvat" (s úsměvem). Teď vážně. Všichni tři gólmani, kteří na podzim nastoupili, si vedli velice dobře. Ani jednou nebyli oni tím důvodem, proč jsme ztratili body, mnohdy naopak dokázali udělat ten klíčový zákrok, kterým jsme se udrželi v zápase a získali body. To je vždy důležité. Znovu musím zmínit výkony dorostenců. Nerad bych je přechválil, aby nezpychli, pořád se musí moc zlepšovat, nicméně je třeba říci, že často dokázali dát naší hře větší kvalitu a jinou dimenzi, což platí hlavně o Filipu Čížkovi. Vzestupnou úroveň měly výkony Škeříka či z áčka pendlujícího Válka, postupně se zlepšovali i útočníci. Někteří relativně zkušenější hráči jako Uhlíř, Škraňka či Gregor, ukázali vůdčí schopnosti a jsem rád, že mi pomohli v kabině i na hřišti, protože sestava byla přece jen někdy opravdu hodně mladá. Někteří další se musí zlepšit a začít by měli v přístupu k tréninku.

Co vás v odehrané podzimní části krajské I. A třídy zaujalo, ať v pozitivním, či v negativním smyslu?
Pozitivem je, že se rozhodčím dařilo pískat tak, aby neovlivňovali zápasy. Někteří umí pískat lépe, některým to moc nejde, ale alespoň ty chyby „sekali" tak nějak na obě strany stejně. Kéž by jim to vydrželo i na jaře… Překvapilo mě, jaký propastný rozdíl byl v úrovni jednotlivých zápasy a soupeřů. Některá mužstva by si nezadala se spodkem krajského přeboru, mám na mysli Slatiňany, Vysoké Mýto B či Chrudim C. Některé duely tak měly slušnou kvalitu. Naproti tomu jiné zápasy měli dosti slabou úroveň. Třeba ty v Luži a Starém Hradišti, to byl „prales".

Uteče pár týdnů a před vámi bude zimní příprava. Jaké jsou vaše plány a představy pro toto období?
Připravovat se budeme stejně jaké v létě s áčkem. Jsem zvědav, jak někteří hráči k přípravě přistoupí, od toho se může odvíjet i jejich jarní zápasové vytížení. Odehrajeme utkání na umělce, měli by se zapojit hráči z hostování, bude jen dobře, když se zvýší konkurence. Budu tvrdě bojovat o to, abych mohl na jaře opět využívat dorostence a to nejen proto, aby nás bylo jedenáct. Pokud budou mít lepší výkonnost než kmenoví hráči, budu se snažit, aby alespoň někdo z nich hrál místo dorostenecké soutěže za béčko. Když mohli před lety Králíček, Peterka nebo Hýbl naskočit do divize v sedmnácti, tak nevidím důvod, proč by takřka devatenáctiletí kluci, pokud jsou připraveni, neměli hrát I. A třídu. Dospělý fotbal je jiný než mládežnický, je třeba si zvyknout a béčko může být dobrý mezistupeň pro přechod do A týmu, kam se, věřím, někteří brzy vypracují. Nesouhlasím s názorem, že si mladí mají své místo vyčekat. Zasloužit ano, ale jestliže na to mají, tak proč je brzdit. V případě nejtalentovanějších fotbalistů je třeba dělat to, co je nejlepší pro ně, i kdyby to nebylo to nejlepší pro jednotlivá mužstva v rámci klubu.

Foto: Eduard Hromadník